Mládí

05.Říjen 2007 | Moje mládí

            Když jsem byla malá tak jsem bylaasi jako každé jiné dítě. Chodila do školky a školy,ale také jsem bylahrozná poletucha. Všichni říkali že když jsem byla malá a to jsem ještěneuměla ani pořádně chodit,tak že utíkání mi šlo výborně a hlavnělezení po stromech(po těch lozím i teď). Bydlím na vesnici a tak pro měměstský život není nějak lákavý ikdyž je tam víc zábavy. Když jsem bylamalá tak jsem neměla ráda svoji bábi kvůli tomu že jsme nesměli nikamchodit,bydlela totiž na okraji města a tak se o nás bála,ale já sesegrou jsme si vždycky něco našli jak se zabavit. Jednou se mi stalo žese na mě segra naštvala a hodila po mě rýžákem,no a tak mám na čelejizvu,pak stejně dostala vynadané ona.. Za mlada jsem byla prostě hiperaktivní dítě a kvůli tomu mám po celém těle dost jizev,ale né účelně..Na základní škole jsem byla hodně šikanována už od začátku. Nikdy jsemnebyla nejchytřejší a tak si ze mě děcka docela rádi utahovali,snažilajsem se bránit,ale bez úspěchu ke konci osmé třídy jsem došla zaučitelkou a řekla to. Pak to řekůa třídě,ale moc se to nezměnilo zezačátku trochu jo ale pak už to bylo skoro to samé ale jak bylo poprázdninách a já byla už v devítce tak jsem si nenechávala nic líbit..Když jsem si měla vybírat školu na kterou půjdu tak jsem to nevěděla doté doby než jsem to zkusila a ani nevěděla jestli to tam vyjde aležádnou jinší školu jsem neměla. Bylo na tom blbé že jsem musela dávatpřihlášku už v listopadu byla to totiž umělecká v Luhačovicích.Přijímačky jsem dělal první týden v lednu tak jsem se musela celéVánoce učit. A když už přišlo na vec tak jako asi každý jsem bylanervózní. Ale na školu jsem se dostala. Jako první z celé třídy..Všichni mi pak záviděli ale neměli co,ve škole jsem se musela pořádstejně učit.. Moje nej kamoška se taky dostala na školu do Luhačovicale na jiný obor. Střední škola ja uplně něco jiného a nového. Hrozněse mi na té škole zalíbilo,jsou tam super spolužáci a nikdo by mě stama nedostal. Na základku už ani nemyslím,ale když už tak z nenávistíani učitele jsem neměla ráda. Nevrátila bych se na základku ani zamilion...        9.březen pro mě dost znamená začala jsem chodit s Vlkem a to jsme seani pořádně neznali jen jsme si řekli že to zkusíme a ani né po měsícijsme se poprvé viděli bylo to krésné shledání překvapi mě totiž zezadu. Já nevěděla jestli je to on nebo spolužačka která bydlí v tomměstě ve kterém jsem ho musela počkat ale byl to on. Viděla jsme sesice jen dva dny a to né ani celé,ale když jsem ho viděla odjíždět takjsem brečela. Po dalším měsíci dojel zase ale také zase jen na krátkoudobu. A tak dojížděl,ale až v červnu dojel na dýl a rovnou aj statínkem,bylo pěkné je vidět. Jeho tatínek(Sova) dojela kvůli tomu abymě rodiče o prázdninách pustili k nim dom na týden. Mojemu tatkovy sevlkův tatínek zalíbil měli tomo hodně společného aba stejně cvoklí atak jsem mohla k nim. V červenci dojel vlk a byl u nác celýtýden,ukázali jsme mu tu všechno po okolí a moc se mu tu zalíbalo. Potýdnu jsme jeli spolu k nim domů. Konečně jsem mohla poznat jeho rodinua kamarády a taky okolí jaho města bylo to tam moc krásné a tak kdyžjsem odjížděla  sem to nevydržela a začala břečet celou cestu spátkyjsem bud pobrečela zoufalstbím nebo pro spala a to jsme jeli 6hodin,ale nemohla jsem to změnit. Zatím spolu pořád jsme a jsme štastníkdyž mužeme být jeden z druhým...

napsal/a: Louve 23:28 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář