Zřícenina

06.Duben 2008 | Smutek

       Je teplá letní noc a já jsem na pustékrásné zřícenině,v jedné ještě nerozpadené místnosti ze které vede oknodo lesa.Jediné světlo přichází jen od pár mnou zapálených svíček,kteréjsem poskládala do kruhu okolo sebe a já ležím na chladné prašnézemi,mezi nima sním o tom že nekdo příjde,ale nevnímajíc svět okolosebe.Okolo mně je plno šumu,který přichází z lesa,ale přece jen mě něcovyrušilo z mých myšlenek,Před tím bylo naprosté bezvětří a to co mězneklidnilo bylo že se najednou zdvihl vítr a zase ustal,ale při tom miuhasil všechny svíčky až na jednu, na tu kterou jsem držela vruce.Slyším kroky,které míří ke mě,ale ještě nikoho nevidím a tu senajednou ze tmy vynoří postava cela v černém má dlouhý ošumtělíkabát,tvář mu osvítí má poslední svíce.Spatříc jeho tvář mě uchvátilo anení to strach co cítím,ale touha poznat co je zač.Na první pohled jsempoznala že je něčím vyjímečný.Přistoupil a poklekl vedle mě.Já ještěležíc na zemi volně rozhozené ruce a držíc plápolající svíčku se muzadívám do očíjsou tak temné a přitom tak nádherné.Sklání se nademnou anebráníc ho nechávám aby mi zaryl svoje upíří špičáky do odhalenéhokrku.Najednou zhasla i poslední svíčka a já cítím jen blažený pocittoho jak mě opouští život.Skoro na hranici smrti ustal a vzal mě donáručí a zdvihnul,jen koutkem oka jsem zahlédla jak si svými zubynařízne jazyk a pak neschopna čehokoli mi padá hlava a v tu chvílicítím jeho hebké rty na těch svých,krásně líbajíc mě promění na jednohoz nich,nedá se tomu vzdorovat,ale já bych se ani nebránila.Najednoupřichází obrovská moc, kterou mohu ovládat.Můj pán mne postavil na zema padává mi ruku.Uchvácena jím mu ji podávám.Někam mě vede míříme dosklepení je nádherné všude okolo se najednou začali rozzařovat svíčky apřed ními stojí kamenný oltář a na něm číše.Přichází někdo v kápi,nejdemu vidět do tváře,ale chápů co se bude dít.Můj pán vezme číši a zuby siprokousne žíly a nechává téct krev do číše,ještě stále krvácí,ale číšimi podává a já udělám to samé,když už je číše naplněná krví nás dvoupoložím ji na oltář a chytnu mého pána za ruce.Postava v kápi pronesenějaká slova pro mne do té doby neznámá.Uchopí číši a podává jinejdříve mému pánovi,který se z ní napije a pak ji podává mě,když jipokládám na na oltář je již prázdná a v tu chvíli se ke mě naklání avášnivě neodolajíc jemu celému se políbíme.Od této chvíle budeme spoluna věky.

napsal/a: Louve 13:00 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář