Lucaaatkoo

Nevím jak začít a co první ti říct protože je tohotolik..náš vztah je strašně zvláštní,jeden den se máme rádi,bavíme sespolu a pohoda a druhej den je to pravej opak,mezi nama se toho stalotolik,že je to všechno tak strašně těžký popsat…děkovat ti za nicnebudu,není za co,vždycky jsi mi jen podrazil nohy,vždycky jsi nademnou vyhrál,vždycky jsem ti naivně uvěřila a naletěla,že ten důvod tiříci dík není,přesto tě beru,nevím proč ale ráda tě nějak mám,buďnejsem normální nebo je to nějaký kouzlo..všechno co jsem prožilas tebou se rozhodně zapomenout nedá protože to vždycky bylozvláštní,plný dojmů.slz,vzteku nebo dokonce i toho pochopení,které jsemod tebe neznala a divila jsem se tomu že i ty mi ho můžeš dát,první rokbyl strašnéj,pořád jsem tě měla zazadkem,pořád jsi byl tam kde já,pořádjsem tě měla za zádama,pořád dokola,byla jsem z tebe takvynervovaná,už jsem neměla ani sílu ti něco říct nebo set ě nějakzbavit a ty jsi to věděl ale pokoj jsi mi nedal ať užs čímkoliv,jednou se ti nelíbilo co dělám,pak že jsem tam kdejsem,taky se ti nelíbilo s kým jsem chodila,tak moc jsi nechtělabych byla šťastná abych žila,dýchala,do sneška nepochopím proč, klukajsi mi vždycky tak rozmlouval až to vždycky skončilo špatně,nebo jsi omě říkal věci který nebyli pravda a to jen kvůli tomu aby mě ten kluknechtěl,pak jsi se o mě snažil a pořád,nervy jsem z tebe mělaněkde a nevěděla kudy kam a tobě to pořád nestačilo,do očí jsi mi alevždycky řekl jak jsem dokonalá a za rohem jsi o mě řekl tonejhorší,neuměl jsi jednat na rovinu,říct co ti vadí a to je na tobě tonejhorší,jednu domu jsem se tě dokonce tak bála a vyhýbala a vždyckykdyž jsem náhodou na tebe někde narazila utíkala,neuměl jsi mi říct žeco chceš a to neumíš ani teď,nikdy doopravdy nevím co si myslíš a jakjsi se dneska vyspal..poslední dobou,snad věkem se několik věcízměnilo,ne ale všechny,asi bych ti nikdy nemohla říct co mě doopravdytrápí,asi bys to nepochopil,žiješ jinde,v jiným světě nebo by si toněkomu řekl,věřit ti nemůžu ale už si s tebou aspoň dokážu sem tampokecat,sice o blbostech,nepodstatných věcech ale aspoň něco,už měaspoň bereš jako člověka,sice mě nikdy nebudeš brat jako rovnocenýhoale aspoň něco,naše životy jsou odlišný a nikdy bych nechtěla býtsoučástí toho tvýho,možná jsem teď ráda že se nehádáme ale to je asitak všechno,víc citů nebo něčeho takovýho ode mě čekat nemůžeš..prominmi za tyhle slova ale je to tak a oba to víme…………přesto za několik věcídík,nejsi jenom  špatnej člověk a taky svýmzpůsobem děkuju protože nebýt tebe tak je ten život nudnéj a jánepoznám jakej ve zkušenosti je…třeba časem to všechno bude ještělepší..........