27.Říjen 2008,10:07

Dokonalost?

 

 

Mno, tak nad 20 a nebo aby vypadal už jako chlap...Aby nebyl vychrtlej, byl oblíbenej, uměl alespon trochu tančit, aby byl gentelman, nemusím být KEN...( nemusí být krsnej...)Ale hlavně hodnej a měl by mi být oporou...nechci aby semnou brečel...ale aby zmlátil toho kvuli komu brečím...a já se to nedozvedela od neju...ale taky neci aby byl bitkař a v jednou kuse se s někým mlátil...natožto předemnou neměl by být namyšlený...proste pohodářa měl by me mít rád...(víc než já jeho... Jinak v tom total lítám a to není fér)

Nespíš?Je toho trochu moc...
Ale zkusšenosti mě naučily, že ti co jsou krásní a na 1. pohled dokonalí...jseou nakonec baby v panských kalhotech...

 
kategorie: Láska, chlapi, kluci...
vložil: Luciseks
Permalink ¤ 0 komentářů
09:45

 

Láska...

Existuje definice pro slovo láska?Ne…

Pro každého z nás tohle zapeklité slovo znamená něco jiného…

Ze všeho nejhorší, je najít člověka…pro kterého LÁSKA znamená totéž, co pro tebe.Ale jednou ho všichni najdem…Nebo v to spíš doufáme…

Já sama jsem byla už mnohokrát láskou zklamaná…Pokaždé přísahám, že se už nezamiluju, že si budu dávat pozor, … že už nikdy nechci zažít… ten hrozný konec toho, co bylo ještě před pár dny tak užasné…Ale stejně nakonec nedokážu být sama…raději se trápit láskou, než se smát bez ní…

Někdy si tak říkám, proč pro nás láska tolik znamená, proč bez ní nedokážem žít?Vždyť … láska nemá nikdy šťastný konec…A i přes to, že víme, že to jednou skončí..ať už rozchodem, nebo smrtí.. jdem do toho!?!?Proč…?Nedokážem žít bez lásky…Když nemáme koho milovat… cítíme, jak jsme uvnitř prázdní…Cítíme, jako bychom měli prasknout prázdnotou…Je to snad ten nejhorší pocit, co existuje!A i když o tom všem teď jen píšu, cítím ten pocit… i když jen docela slaboučce, ale je tam…Nikdy se ho nezabvíme…přesto, že jsme šťastní, máme strach, že všechno to krásné jednou skončí…Ale nesmíme se tomu poddat!Neplačme, že to skončilo.. buďme rádi, že se to vůbec stalo!

 

 
kategorie: Láska, chlapi, kluci...
vložil: Luciseks
Permalink ¤ 0 komentářů
09:27

Poslední dobou toho je na mě moc...Ale furt jsem to nějak zvládala...až do minulé soboty, v práci jsme se dozvěděla, že se nám zabil kamarád...Oběsil se

1. jsme tomu vubec nechtěla veřit...

Celé dny jsme ztrávila přemýšlením nad tím, co jsem delala já, když umíral?!Jestli jsem byla někde s přáteli, smála se a blbla.Zatím co on... :(

Furt ho vidím jak stojíme v práci a blbne, smejem se...Vždycky jsem se spolu povídali a když jsem řekla ,,uplně´´Taks e me hned zeptal: ,,Uplněéěéě?!´´

Je to strašné...Mám pocit, že všechny moje starosti co jsme doted měla byly tak nepodstatné...
Připadám si jako sobec...

 
vložil: Luciseks
Permalink ¤ 1 komentářů