:((
18.Prosinec 2007Opravdu pořád netuším, čím to je, ale je to tak..Asi poprvé v životě se mi něco takovýho dějeRozklepou se mi kolena kdykoliv tě vidím..a kdykoliv kouknu do těch tvých nádherných čokoládových očiček nebo se na mě jenom na chvilinku usměješ je to ještě horšíUž mocinkykrát sem měla chuť tě obejmout...nebo aspoň něco říct..ale prostě to nejde.Newím..možná je to strachem..možná je to tím, že mám co dělat abych se aspoň udržela na nohách když seš v mé blízkosti..Dala bych cokoliv za to aby to bylo všechno jiný. Ale jak to udělat??Vědět to, tk neváhám ani chvilku..I když..na druhou stranu..možná sis toho všiml.Ale to by bylo o to horší že mlčíš
Mám tě nepředstavitelně mocinky ráda..Snad někdy najdu tu odvahu ti to říct
napsal/a: Lucishka.7 16:42 Link