Feministický víkend 

Poslední dva dni jsem se 2x projevila, ne, byla jsem nucena projevit se feministicky. Vždy a za všech okolností rezolutně hlásím, že já rozhodně nejsem žádná feministka, ale teď se na tím musím hluboce zamyslet.

 Začalo to včera. Koukali jsme celá rodina na zcela nefeministickou soutěž Nepodceňuj blondýnky. Když jsem se v jedné odpovědi zmýlila muj malej chlapeček po obvyklém výsměchu prohodil větu ,která ve mě probudila bojovnici. Můj sladký andílek pravil:,,Maminko, to nevadí, vždyť nejsi chlap.,, Rozpálilo mě to do běla, kde to dítě takovou myšlenku vzalo. Já ho rozhodně takle nevychovávám. Sputisla jsem na něj, že sem chytřejší než 90%  mužů(no původně sem chtěla těch procent říct i víc, ale zas sem chtěla zanechat aspoň zdání reality), neznamená to, že když sem žena, že sem hloupější, nebo si můžu dovolit být hloupější, než muž. Matýsek plakal, že to tak nemyslel. Muj manžel vtipně glosoval, že konečně celá ulice ví, že sem chytřejší než většina chlapů a jistě to slaví. A já doufala, že podobný moudro už z mých dětí nikdy nevypadne.

 Dnes sem si přála, aby jako dárek k tomu, že už od pondělka nekouřím, muj manžel uvařil oběd. Což prakticky vypadalo tak, že sem mu pomáhala a nad tím co dělal skutečně sám sem musela berlivě dohlížet. Když to bublalo vlastně samo začetla sem se v Lidových novinách do článku Na co vlastně potřebujeme muže a ty nejzajímavěhší pasáže(podle mě) sem mu předčítala. Pravda některé názory paní Olgy Sommerové byly tradičně decentně feministické a já se vlastně bavila, tím jak se pleť v obličeji mého manžela bledězelná výrazněji než jindy.

 A pak sme jedli a já udělala asi závažnou chybu ve chvíli kdy sem ten manželův výtvor pochválila, přišla totiž reakce kterou sem nečekala, rozladěné:,, no aby ti to nechutnalo, když si to nemusela vařit. Jen mírně hlasitě sem mu připomněla, že když sem naposled od něj vymáhala pochvalu jídla odpověděl:,, To ti snad mám koupit briliant, když si jednou něco pořádnýho uvařila.,, Na to se mi dostalo odpovědi:,, asi ti zakážu číst noviny.,, On mě dospělé 32 let staré( ne zralé....to taky ne....mladé) ženě bude dovolovat nebo nedovolovat něco číst. Prý to myslel z legrace, ale jsou prostě věci přes které muj smysl pro humor nefunguje.

 A teď čím víc nad tím přemýšlím, docházím k názoru, že feministka prostě sem a nejen to sem asi dokonce feministka ze všech feministek ta nejfeministkovatější. A to protože já si myslím,  že mám být pokládána za plnohodnotného člověka automaticky bez vyřvávání nějakých hesel nebo hloupých půtek mezi pohlavými. Jsme rozdílní, ale naše hodnota je stejná. 

tak proto jako závěr: MUŽI BERTE NÁS JAKO SOBĚ ROVNÉ JINAK VÁM ROZBIJEM HUBY. ;o))))