„ Nechceš se  mnou chodit??“ položí mi otázku. Slina, kterouprávě polykám mi zaskočí a já začnu kašlat jak kdybych vytáhla krabku cigaretdenně. Odpoví si sám. „Takže ne.“

Krotím ho. „ No moment!! Tohle jsemneřekla. Ještě si to rozmyslím.“

Přilepí se na mě co nejvíc to jde ado ucha mi zašeptá: „ Doufám, že řekneš ano.“

„ Uvidíme“  prohlásím neurčitě. Na to už nic neřekne, alestále mně majetnicky drží kolem ramen. Uznávám, mohla bych sním chodit.Vzhledem je úplný opak vytáhlého a hubeného Jakuba. Musím uznat, že je celkemmilý, vtipný a atraktivní. Za pokus nic nedám, můžu to sním zkusit. Stejně totipuji tak, že spolu vydržíme tak měsíc. Nemiluji ho, ale mám ho docela ráda.Usmyslím si, že odpověď mu dám později. Jen ať se chlapec trošku snaží.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

         Jakmile otevřu kluci vybuchnou smíchy.Jakub doslova hýká jako osel a smíchy se popadá za břicho.

  „Ty vole, ty máš neštovice??“ V tuchvíli bych mu nejradši vrazila kudlu do zad. A on ten smích nechce zastavit.

  „ Jsi slepej, že se tak blbě ptáš?“ opáčímse.

  Znova vybuchne smíchy. „ Nejsem, ale chci těvytočit.“

Amusím uznat, že se mu to daří!! Prohodím suše. „ Strašná prdel, fakt. Smát sechudákovi.“  Jakub si všimne, že měvytáči k zuřivosti, což ho rozesměje ještě víc.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------