Nejde to zapomenout na tebe,na tvůj úsměv.Vždy když slyším smutnou píseň vzpomenu si na tebe a na bolest kterou cítím když se vídáme,když se bavíme(i když jen občas) cítím bolest kterou nejde snad ani popsat slovy.Moje skvělá kamarádka ze školy mi říká že ti mám o svých citech říct ale já nemohu.Bojím se že tě ztratím i jako kamarádku... nechci už zažít tu samou bolest a tak budu raději mlčet a užírat se zevnitř.Jo správná kamarádka by se semnou nepřestala bavit kdybych jí řekla o svých citech který jsou jiný než přítelský...ale neznám tě tak dobře a ty neznáš tak dobře mě.Co bylo to bylo...prostě to bolí a já to nějak napsat musím protože o tomhle se nedá jen tak s někým mluvit a navíc každej má svých problémů dost a ještě ho zatěžovat těmi svými.Je mi líto co cítím ale jsem jen člověk co by chtěl jen trochu žít a né jen přežívat
TYTO VIDEA CO SEM DÁVÁM VYSTIHUJÍ MÉ POCITY...MILUJI TĚ A BOJÍM SE TO ŘÍCT PROTOŽE TYTO SLOVA MŮŽEME VYSLOVIT V ŽIVOTĚ JEN PÁRKRÁT A HLAVNĚ OSOBÁM CO NÁM ZA TO STOJÍ...OSOBÁM CO K NÁM CÍTÍM TO SAMÉ CO MY K NIM...