Most
Tenhle most kamenný
Na kterém bloumám.
Přived mnohé ženy
Vstříc různým touhám.
Sochy jsou majestát
Nad řekou pnou se.
Musím tu tiše stát
A hrdě dmout se.
Být pyšný na předky
Co břehy tu spojili.
Před lety dávnými
Aniž by tušili.
Že jejich dílo
Staletí přežije.
Povodně a války.
Ten most tu věky je.
Stojím tu sám
Z mostu slzy roním.
Neosolím řeku
Ani jí nerozvodním.
Umět postavit most
Od Tebe až ke mně.
Spojit srdce dost
Láskyplně, pevně.
Překonat dálku v nás.
Kde se vůbec vzala?
Ta síla tolik zlá
Co spojení přetrhala.
Opravovat nemá smysl.
Chce to nový most.
Proto mějme otevřenou mysl
Navzájem sobě pro radost.
Možná z umu předků
V sobě taky něco máme.
Pojďme teď bez předsudků
Stavět co čas nepoláme.
Třeba dílo vybudujem
Nad kterým za čas kdos.
Bude stát ohromen.
Bude obdivovat náš most.
09.10.2007 10:53:55, patras
Pěkná poetická báseň skoro trosku i s nadejí a ne až tak smutná velmi podařené dílko.