08.Říjen 2007

 Most

 

Tenhle most kamenný

Na kterém bloumám.

Přived mnohé ženy

Vstříc různým touhám.

 

Sochy jsou majestát

Nad řekou pnou se.

Musím tu tiše stát

A hrdě dmout se.

 

Být pyšný na předky

Co břehy tu spojili.

Před lety dávnými

Aniž by tušili.

 

Že jejich dílo

Staletí přežije.

Povodně a války.

Ten most tu věky je.

 

Stojím tu sám

Z mostu slzy roním.

Neosolím řeku

Ani jí nerozvodním.

 

Umět postavit most

Od Tebe až ke mně.

Spojit srdce dost

Láskyplně, pevně.

 

Překonat dálku v nás.

Kde se vůbec vzala?

Ta síla tolik zlá

Co spojení přetrhala.

 

Opravovat nemá smysl.

Chce to nový most.

Proto mějme otevřenou mysl

Navzájem sobě pro radost.

 

Možná z umu předků

V sobě taky něco máme.

Pojďme teď bez předsudků

Stavět co čas nepoláme.

 

Třeba dílo vybudujem

Nad kterým za čas kdos.

Bude stát ohromen.

Bude obdivovat náš most.


Kategorie: Básničky starší | vložil: MardockP ¤


Komentáře (1):
  • 09.10.2007 10:53:55, patras

    Pěkná poetická báseň skoro trosku i s nadejí a ne až tak smutná velmi podařené dílko.