Naděje umírá naposled w strachu.. 04.Květen 2008
Tag Tuhle básničku jsem složila jednoho dne,gdy jsme odpoledne dělaly ohýnek..=P
Na pouhé stráni,w ohni spálen,
w malém dopisu,nebyl jsi chwálen.
Popel pohltil wzpomínky i tebe,
modlím se a hledím do nebe.
Přání buď splněno,zapomeň na něj,
jsi strašně dole,radši už wstáwej.
Prober se děwče,šeptá mi hlas,
tohle jsem slyšela a slyším zas.
Doufám,že bůh pomůže mi snad,
bez pomyšlení na něj,chtěla bych spát.
I dobré wzpomínky ať wezme si sobě,
musela bych pro jinak,zkončiti w hrobě.
Přec jen milowat ho budu stejně,
a slyšet jeho slowa:líbej mě něžně.
Na řasách slané moře,ukryto w prachu,
naděje umírá naposled w strachu.
WĚŘIM W TO,ŽE ODEJDOU TY TWOJE KROKY,
WĚŘÍM W TO,ŽE NEBUDU ČEKAT ROKY...
A WÍM A TO NA PAMĚTI MĚJME,
ŽE MILOWAT TĚ BUDU STEJNĚ!!
napsal/a: Marijeee.89 21:51 | Link
Komentáře
Anca.. 12.05.2008 19:21:41
Manus moc hezka basnicka ae ty je mas vsechny hezky..ta basncika je o tom jak si to palila??
