18.Listopad 2008,22:50
Heh taký nějaký moe myšlenky....pocity...prostě všechno co ze sebe oslední dobou dostanu jen díky psaní, protože mluvit o to je problém...

Byla jendou jedna slečna, která byla co se tíče vztahů a lásky,strašně naivní. Když se jí někdo líbil, dosáhla toho aby s ním byla vkontaktu a později třeba i nějakého polibku...Co chtěla to měla, pakbyla na chvilinku šťastná a plánovala si, jak se to všechno bude dálvyvíjet, ale bohužel to jsou vždy jen plány a představy...hnedka tototiž vidí růžově. Bohužel, nikdy jí to tak nevyjde, její naivita bylastejně welká, jako pozdější zklamání, ale ona se jen tak lehce přecinechce vzdávat a tak bojuje a co se jí vždy powede? Jen to že ju tendanej dostane do postele a pak? Je mezi nima konec, konec přátelství,konec všeho...Už těm 2 se kterými se jí toto stalo nestojí ani zapozdravení...
Čím je tak špatná? Proč se s ní nedokáží bavit? Proč celí jejímilostný život naplňují jen ,,úlety" a zklamání? Proč ji už někdonebere vážně ??? Vždyt se nenarodila jen pro to aby byla ostatnímhračkou. Asi je to všechno pouze její naivitou a pohledem nasvět...jejím stylem...ale ona se nechce měnit, chce být svá aoriginální a ne stejná jako ostatní...Možná tohle ji od všech takéodlišuje...
TŘeba jendou sundá ty růžové brýle a přestane být naivní...Jen čas všehcno ukáže....
Možná by neměla hledat jen chyby a důvody druhých...Hlavní chybabude v ní!!!....Možná by měla jinak začít žít a změnit se, možná bychtěla poradit...Možná jen neví ja dál...ale to je moc MOŽNÁ...
31 quote-graphics

Všechno je nyní ve hvězdách,
sníh už padá dolů a je mráz.
K Vánocům láska jako dar,
pro někoho kdo ji nikdy nepoznal?
Chtěla by vědět, jaké to je,
nadávat si pořád jen naděje.
Zažít to krásné období, kdy se člověk na nic nezlobí.
Kdy ví, že není sám, kdy nezžírá jej žádný žal.
Usmívá se na celí svět, od rána až do setmění....
PROBUĎ SE! Nic takového přeci nenííí!!!

Slza stéká po mé tváři,
všechno mě zas dolů sráží.
Proč je tu zas ten pocit?
Že nemůžu tě mít,
že můžu si jen tak snít.
Ty krásný chvíle s Tebou,
chci je znova, no tak, kde jsou?
Už se nejspíš nevrátí,
byl to jenom úlet?
Nebo snad ne?
Tak proč sakra bojím se zeptat,
proč mám málo odvahy,
je to jenom otázka...
Ty ses mi naboural do hlavy /ale hlavně do srdce/!
Bojím se zeptat, jak to všechno vlastně je...
ale proč...vždyt je tu nějaká naděje?

V citech hlava zamotaná,
srdce pomalu se vzdává...
Neví jak dál, co k němu cítí,
jejich přátelství, je na tenké niti.
I když možná ne a jen ona si to myslí,
neví jak začít, bojí se..mysli!!!

Proč štěstí trvá jen chvilku?
Pak přechází v dlouhé trápení, bobínku...
Vzpomínky nejdou jen tak odhodit,
ale z těch krásných se dá alespoň žít.
Jinak by člověk občas sám nevěřil, že někdy štastný byl.
I když to krásné trvá jen krátce...
kdo je tu vlastně ten zrádce?
Ten díky kterému jsem šťastná nebo čas?
Čas, který vše mění...
Chvíli dobro, chvíli zlo...
Tak kdo za to může, lásko, kdo?
 
vložil: MiKinKa15
Permalink ¤


0 Komentáře: