Smrt se blíží,slyším ji přicházet.....

Už je za dveřmi,už klepe na dveře

a já?Já jí otevírám dveře

a nechávám ji  vejít....

Bere si můj prokletý život,

ale duši,tu mi nevezme....

autor: by myself

Už cítím,jak se ke mě dere,ta zima prokletá!

Už blednu,jak ta bledulka.

Cítím ten chlad na své sněhobílé kůži i mé srdce po smrti touží.

Toužím zemřít ve Tvém objetí,s Tvými polibky na svých rtech.

Já volám Tvé jméno,ale Ty nejdeš.

Lásko,kde jsi?!

Už nesnesu to čekání,nechci zemřít sama.

Chci Tebe,ale Ty tu nejsi.....jsi s jinou....

Proč lásko,proč mi to děláš?!

Proč jí miluješ,proč jí chceš?Copak to nechápeš?

Já Tě miluju,ne ona!Já Tě potřebuju,ne ona!

Na Tebe stále myslím,Tebe chci mít a Tobě patřit!

Já vím,Ty ke mě nikdy nepříjdeš.

Já vím,že mě nemiluješ.

Tak mi už nikdy nelži!

Lež bolí a já jsem teď sama s tou tíhou na srdci.

Srdce mě bolí a já chci odejít,

odejít ze světa,kde jsi Ty s ní!

Ze světa,kde se jen trápím.

Už zimu necítím,je mi tak lehko...

Už cítím jak se blíží.........

smrt je tady a já konečně můžu odejít!

Odešla jsem a Ty teď sedíš u mého hrobu

a říkáš mi,jak jsi mě měl rád,jak strašně moc jsi mě chtěl milovat!

Ale chlapče,pozdě sis to začal uvědomovat...!

Já čekala na tento den,kdy sejdeme se zase.

Až uvidím Tvé oči,uvidím Tvůj úsměv,

pocítím Tvé polibky na mých rtech,

pocítím dotyky Tvých rukou na mém těle.

Jak já jsem na toto setkání čekala.

Setkali jsme se,ale Ty se ke mě neznáš,

už pro Tebe nic neznamenám,

Ty jinou miluješ,Ty jinou chceš.

A já hloupá se tak těšila,

já hloupá jsem kvůli Tobě brečela,

já hloupá jsem kvůli Tobě i oceán přeletěla.

Teď tu stojím vstříct,tomuto osudu,

který se tak náhle změnil v mé neštěstí.

Já nevím,co dělat...

Snad....

Ale to ne!Pomýšlím na smrt....

Však se sama sebe ptám,

stojí mi láska za to abych zemřela?

Snad ano,možná ne.

Ale přece skáču.....a padám,padám do propasti.....

Poslouchám naší píseň,

která byla spojena s naší láskou.

Ale teď v srdci mém je jen vzpomínka na naší lásku.

Poslouchám píseň se vzpomínkou jen.

Láska je tak zrádná tak proč na ní

vzpomínat a trápit se jí.

Naše píseň už pro mne nic neznamená.

Je to jen pouhá vzpomínka na časy,

kdy jsme se mi dva milovali.

Když jsem Tě poprvé viděla a naše pohledy se střetly,

já do Tebe se zamilovala.

Já myslela,že lásku mou mi opětuješ.

Ale jaké hořké zklamání to pro mne bylo,

když jsem se dozvěděla,že láska Tvá

je jen lež,že Ty jinou miluješ.

Já brečela a trápila se,ale teď vím,

že cit můj k Tobě již pominul

a že to bylo jen pouhé pobláznění mého srdce.

Byla to jen naše hra s city....a ne láska.

Trápím se trápím.A přestat nemoho.

Můj milý mě oklamal a lásku mou pochoval.

Já ho tak miloval,tak proč mi to udělal?

Já chtěla jen být šťastná s ním v jeho obětí.

On však něco jiného chtěl a tak mě zradil.

Říkal,že mě miluje,ale to byla jen velká lež.

Já přestala ho milovat a zahořkla jsem k lásce,

které jsem tak věřila.

Láska už mě netrápí jen bolest v srdci mám.

A na mé srdce raněné žádný lék není,

a tak si tuto bolest ponesu až do konce svého žití!

Láska a přátelství jsou dary,kterých si vážím.

Však,který z těchto darů je cennější?

Přátelství či láska.....

Láska mě již zradila a přátelství též.

Tak k čemu jsou mi tyto dary,proč si jich mám vážit?

K čemu mi jsou?

Když přítel zradí a láska zklamé?

Lásku a přátelství jsem již hluboko ve svém srdci

pochovala a nevěřím,že je někdo vzkřísí! 

Láska mi byla dána, láska mi byla vzána.

A co mi teď zůstalo?

Jen pouhé vzpomínky,bolest a žal.

Já vzpomínám na chvíle,kdy lásku jsem naplno prožívala.

Teď jen bolest v srdci cítím a žalem se trápím.

Pláču ve dne a pláču také v noci,ptám se sama sebe,

proč láska mě zradila,když jsem jí tak moc věřila.

Teď lásku nemám a už jí nechci,chci jen zapomenout.

Však zapomenout se nedá,já mohu jen vzpomínky,bolest

a žal uzavřít hluboko ve své srdci,kde se usadili.

Snad nová láska zacelý staré rány a já zas budu šťastná.

Však nevím jestli budu znovu moci uvěřit lásce,když mě tak zradila.

Snad uvěřím a budu šťastná s novou láskou v bolavém srdci.

Milovat je těžké,

ale těžší je důvěřovat

a věřit lásce!

Smrt je tak křehká,

ale je tak snadno na dotek,

proto musí být člověk opatrný,

aby se jí nedotkl!

Miluji Tě stále víc a víc

a Ty pořád nic a nic!

Chci Tě,ale ty mou lásku odmítáš,

jediné,co chceš je tělo mé a jeho nahá krása.

Ale krásu mého srdce odmítáš

a já pomalu umírám...

Chci Tě obejmout a políbit,chci být jen Tvá. Nikomu jinému se tak lehce jako Tobě neodevzdám. Ty jsi ten pravý, ty jsi princ mého srdce,proto příjmi mou lásku jako vzácný dar a uchovej ji jako poklad. A už mi neubližuj.

Proč láska tak bolí a mé srdce tak krvácí?

Nevím,neznám odpoveď na mé otázky a nevím, kde je mám získat!

Chci Tě,chci a Ty to víš,chci Tebe,Tvé polibky,Tvé dotiky,Tvé tělo. To můžu já dát i Tobě a také navíc lásku, kterou Ty odmítáš. Prosím příjmi ji a dej mi na oplátku Tvou. Miluj mě a já budu Tebe.Já chci být jen šťastná a to s Tebou.

Prosím miluj mě a já budu jen Tvá, celá Tvá.