Už cítím,jak se ke mě dere,ta zima prokletá!

Už blednu,jak ta bledulka.

Cítím ten chlad na své sněhobílé kůži i mé srdce po smrti touží.

Toužím zemřít ve Tvém objetí,s Tvými polibky na svých rtech.

Já volám Tvé jméno,ale Ty nejdeš.

Lásko,kde jsi?!

Už nesnesu to čekání,nechci zemřít sama.

Chci Tebe,ale Ty tu nejsi.....jsi s jinou....

Proč lásko,proč mi to děláš?!

Proč jí miluješ,proč jí chceš?Copak to nechápeš?

Já Tě miluju,ne ona!Já Tě potřebuju,ne ona!

Na Tebe stále myslím,Tebe chci mít a Tobě patřit!

Já vím,Ty ke mě nikdy nepříjdeš.

Já vím,že mě nemiluješ.

Tak mi už nikdy nelži!

Lež bolí a já jsem teď sama s tou tíhou na srdci.

Srdce mě bolí a já chci odejít,

odejít ze světa,kde jsi Ty s ní!

Ze světa,kde se jen trápím.

Už zimu necítím,je mi tak lehko...

Už cítím jak se blíží.........

smrt je tady a já konečně můžu odejít!

Odešla jsem a Ty teď sedíš u mého hrobu

a říkáš mi,jak jsi mě měl rád,jak strašně moc jsi mě chtěl milovat!

Ale chlapče,pozdě sis to začal uvědomovat...!