,už se mě vážně stejskalo po tomhletom psaní,ani nevím proč no=P.Ake jak říkám píšu po dlouhé době,a proto článek bude symbolicky DLOUHEJ!=0)No víte ono by to stejnak ani jinak nešlo,protože jsem zažila něco úžasnýho a potřebuju to někam všechno popsat a tohle mě příjde jako ideální.
Už se vám někdy stalo,že jste zažili nějakou akci, na kterou v životě nezapomenete?Takový to,kdy se vám nechce jet domů a když jste doma tak se vám po tom sakra stýská.Já myslím že každej to asi zažil,a pak máte prostě potřebu to každýmu říkat a tak,ale horší je že to stejně nikdo něvnímá tak jako vy.Nedokáže si to představit,ikdyž vy se tak neuvěřitelně u toho detalnýho popisu snažíte.Prostě to nejde,ten zážitek máte jenom vy:-)A i přesto,že to nejde pochopit a nebo si to prostě představit,pokusím se vám to popsat,protože to prostě musíte vědět=0).
Od čtvrtka do neděle jsem totiž byla v Brně na NVK - což je národní výběrová konference.Je to celý v angličtině a jedná se o problémech evropský unie.Je to rozdělený na jednotlivý komise(komise je dycky škola+jiná škola a z každý školy přijede 6 lidí,jo a taky má ta komise chairy-takový jako ty který nás hlídaj,raděj a podporujou nás)- a ty komise vytvářej Rezoluci - to je jakoby návrh řešení toho problému a tak.Ty rezoluce jsou dost důležitý,protože se pak projednávaj na GA - General Assembly - to je takový závěrečný zasedání,kde svojí rezoluci obhajujete,odpovídáte na otázky a ostatní rezoluce třeba napadáte a nebo máte různý otázky,a pak pro ní hlasujete nebo nehlasujete
.To ona by to byla větší sranda,kdyby to bylo v češtině,ale takhle to zase byla velikánská zkušenost
.Jsme z toho fakt nadšená,ikdyž počáteční dojmy byly naprosto jiný,respektive opačný,radši vám prostě řeknu jak to celý bylo:Přijeli jsme ve čtvrtek odpoledne a trochu jsem se toho všeho obávala,pže mě to holky líčili dost černě,pže měli blbý zkušenosti z minula,kvůli druhé škole se kterou spolupracovali.No a samozřejmě se hned ze začátku očekávání naplnilo - přišla tam totiž hlavní organizátorka a řekla nám,že nepřijela jedna škola a že my prostě nás 6 nemůžeme být spolu v komisi a že prostě budeme 3 a 3.To bylo fakt bodnutí kudlou,protože my se na to tak těšili,prostě jsme tam jeli dobrá parta a tak.
To si nedokážete představit co to s náma udělalo,fakt nás to totálně vytočilo ale hlavně i spíš mrzelo a prostě tak vůbec.Totálně zmizela naše super nálada,kterou jsme nabrali ve vlaku.Chtěli jsme prostě jet domů a vysrat se na to.Nakonec jsme tam ale vydrželi a to je teda jedině dobře.Protože pak už to bylo mnohem lepší,až teda na pár drobností,který vám popíšu až v dalším příspěvku,protože by vás jinak odradila ta dýlka
a navíc se teď jdu koukat na hokej
.