Jsem kdo jsem.. prosim nemysli že sem bůhví jak namyšlená. Jen, zažila sem si hodně ošklivvých věcí,   které ve mě zanechali stopu. Jsou to hluboké rány v mém srdci. Bohužel ani čas je nevyléčil a asi ani nevyléčí natož nějaký člověk.
Mým životním snem bylo pomáhat lidem. Né, proto že bych byla lidumil, jen sem přišla v dětství o člověka, který celý život pomáhal ostatním. Nikdy nezapomenu na jeho pohřeb... tolik lidí a každý na něj vzpomínal   v dobrém. Přála bych si jednou to samé.
To jsou ale sentimentální kecy..viď? Ani číst se to nedá!!!

Jojo a tohle je přesně můj problém.... nedokážu se kontrolovat. V jednu chvíli sem hodná a milá slečna...    a v druhou by se ze mě málem stal "vrah".
Prostě život mi uštědřil takovou lekci že sem se z toho nikdy nezvpamatovala a věřím že to nejsou poslední lekce. přemýšleli jste někdy nad tím kolik zlého vás v životě potkalo?
Teď nemyslím příklady typu: že vás někdo okradl, přišli jste o svou oblíbenou věc, kamrád/ka Ti přebrala borca/holku a vykašlala se na Tebe.
Mám na mysli asi hlubší věci..a to asi většina z lidí co chodí na stránky Líbimseti nepochopí. Proč?
Jsou moc mladí, ale proč ne nejsem jediná s tímhle osudem...