Jojo musím z lítostí říct, že si přídu jako Grinch z tý pohádky... Vánoce ne nemám je ráda...
Podle mě je to dost depresivní svátek, pro mě jako každoročně i dost smutný a plný slz... Snad jen todle to mluví za své:
Víš chci ti jenom říct, bez nadějí či plánů, snad jen proto, že jsou Vánoce (a o Vánocích se má říkat pravda), pro mě si pořád dokonalý i přes to jak moc si mi ublížil, tak navždy budeš v každém střípku mého zlomeného srdce...

Achjo sem tak hloupá... i když vidím jak mi všechno běží před očima, že vidím i samu sebe jak se trápím...tak pořád jen sedím a doufám, že někdo mávne hůlkou a všechno bude jako dřív...Ale chci to vůbec? Chci vůbec mít jeho a né někoho jinýho? Třeba, třeba ..však ty Kláry víš... je to pořád jako z bláta do louže...