MrNoOne - Last Time

Titulek dnešního zápisu jsem si vypůjčil, to by myslím měl vědět každý s uceleným středoškolským vzděláním.

Co už asi tolik samozřejmé není, je že mimo názvu filmu, i je to i spis od filosofa Tomasa Campanelliho, našel mi to google. Já si vzpomenout nemohl...

Poprvé Last Time, byl blábol. O to víc mě potěšilo, že to někdo přečetl. Co mě potěšilo ještě víc, bylo, že reagoval. Souhlas je tak už jen bonus, klidně bych se s někým od srdce pohádal. Ale tenhle "úspěch" mě navedl na směr, který bych chtěl nastolit. Budu se pokoušet o satirické textíky které budou snad trefně a možná i trochu vtipně glossovat současnost.

V souvislosti s odpovědí, za níž děkuju, mě napadlo dnešní "téma". Svoboda slova. Musel jsem ten článek s odpovědí schválit. Ani mě předtím nenapadlo, jak je to mocný nástroj...

Takže tu prohlašuju: Mimo nezákonných projevů a hrubých urážek si přečtete všechny Vaše reakce. Právo urážet, si na tomhle blogu usurupuju pro sebe! 

Když jsem začal přemýšlet nad zápisem, zjistil jsem jak paradoxní a ambivalentní je v dnešní společnosti pojem "svoboda slova" a jeho realizace.

Já o tom přemýšle chronologicky, jak šel vývoj. v první fázi to bylo jasné. Svoboda slova končila na špičce meče. Osobnost toho, kdo meč držel, určovala veškerá pravidla.

Pak přišel velký hráč se spoustou mečů a co hůř, měl i žebřík, sirky a  Inkvizici. Jasně, církev nehlídala kdo co říká, ale jen to aby se dodržovala "boží pravidla". Na hranicích ale umírali lidi. 

Svoboda slova začala nabírat obrysy s knih tiskem. Už jste nepotřebovali církevní vzdělání a roky opisování abyste mohli šířit názory a vědění. Najednou šlo slova vytvářet a šířit skoro tak rychle jako pálit jejich autory. Začal boj.

Když přišly noviny stále se hrálo podle pravidel mečů, ale meče se schovali za tituly a funkce vládců a úředníků, nebo se ruce, co je měly držet staraly o měšce.

Tou dobou kdy se ustanovila jakási kultura tisku (rozuměj novin) ve většině evropských zemí, ustanovila se i pravidla. Některá jako zákony některá jako tichá dohoda. Kdo měl svobodu? Hlavně ti, co k ní měli
i povinnosti a to byli novináři.

Revoluci přinesl rozhlas. Protože radiové vlny nemusíte vozit, tisknout a jde to lehce, oslovíte mnoho lidi. Proto se v období mezi válkami a po druhé světové válce tak přísně kontrolovala média, aby nepouštěly zprávy. Nepřátelé byli v té době jasní.

Vše zkomplikovala svoboda internetu. Je to ještě horší, že je tu od začátku komunita jakýchsi virtuálních hippies, kteří chtějí naprostou volnost na internetu a nechtějí za nic palatit.

Jak se rozšiřovali počty lidí kteří uplatňovali veřejně vymoženost svobody projevu  a práva na informace, drolila se pozornost, spolu s tím se také vytrácela kontrola. Dnes píše kde kdo, a nejen na internetu může svými bláboly ovlivňovat davy. Nemusí být inteligentní, nadaný, pozrovatel a nemusí ani pořádně umět jazyk. Novináři dnes mají široké možnosti, ale nemají jakékoliv zábrany a chybí i kontrola.

Jedna právnická poučka říká, že právo jednoho končí tak, kde začíná právo jiného. A Novináři často šermují svobodu slova a zaklínají se právem n informace, aby týrali rodiny a přátele obětí, svědky neštěstí , nebo kohokoliv vhodného. Potoky krve, nesmyslné blafy a Dezinformace se staly běžnou součástí našich životů. To nikomu nevadí, ale vyjádřit se negativně o někom z politiků, o menšině, nebo chtít aby autor mohl obhajovat své dílo za férových podmínek je asi horší, protože to se u nás nevidí. Nejhorší je chtít, rychlé, nestranné a kvalitní informace...

Myslím, že by novináři měli se svatou průkazkou PRESS fasovat i sirky a manuál Kladivo na posluchače...

Upřímnou soustrast.    

Úpřímnou soustrast!

Vážení, to oslovení na začátek vůbec není známka žádné zvrhlosti, nebo jakého si revoltování. Je to jen radostné zavísknutí nad tím, že jste. Protože jste na to nejmíň stejně špatně jako já.

Uvedu to na pravou míru, neměla to být urážka, jen konstatování. Osobně považuji drtivou většinu blogů za bahno literatury, i žurnalistiky. Instatní fejetony pro všechny a zároveň reklamku. Proto se po blogách potulují lidi kteří nemají vkus, trpí něčím hrozným a nebo matí tolik času, že se pokoušejí unudit k smrti.

Při psaní odstavců nahoře sem se upsal a místo "blog" napsal "blob".

Taky si myslíte že Český národ degeneroval na bandu vzpupných všeználků, kteří neumí přijímat nic vstřícně, nebo alespoň bez předsudků? Jsme takoví a Největší Všeználek ať vládne z Hradu...!

May the Force be with You