O kapitolu dál

01.Únor 2007

Pocity po vztahu, který trval 3 a třičtvrtě roku jsou..... smíšené....

Je to měsíc a mě to připadá jako by to byl už rok. Spálil jsem mosty, tak jak to má být... tak jako je vždycky pálívám.
Srdce se musí vyčistit, vlákno přerušit. Zapomenout.... Chci, aby mé srdce bylo za nějaký čas zase připravené jako kus plastelíny, do které se vtiskne forma jiné lidské duše.
Půjdu s ní na procházku cestou životem, možná to bude jen krátká společná pouť... možná s ní budu putovat do konce života...

Nevím.

Tak jak se to stalo, tak se to mělo stát. Přirozenost zasáhla.
Citový report?
Fáze smutku a bodavých vzpomínek přešla, v srdci se usídlil hněv. Zprvu vášnivý a nekompromisní. Teď racionální a spravedlivý.

Paradox - cítím se líp. Je mi dobře. Vrací se mi staré radosti - stávám se zase sám sebou? Láska k hudbě, psaní nesmyslů, básnění v prosté řeči....
Cítím, že zase do mne proudí "magie", zvláštní životní energie. Ne ta živočišná, něco víc. Povznáší mi mysl, je to... dlouho nepoznané a přesto tak dobře známé.

Jako "noční tvor" zase cítím mystiku noci - její krásu, taje, třinácté komnaty... Její tajemství jsou sametově krásná, kdo naslouchá... zaslechne její šepot o nepoznaném... divoké fantazii ducha a nekonečnu duše...

Jsem to zase JÁ napsal/a: Mr_Ex 22:32 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

renny 25.03.2008 20:43:14

Kouzelné vyjádření toho co cítí mnoho srdcí...