Smíšené pocity..
14.Únor 2009Někdy si přeju být němá jako ryba, ale k čemu, srdce budu mít tak či tak.Tohle je opět poblázněné období.Je zvláštní jak po týdnech měním na určité věci názory.Sama v sobě už se nevyznávám a v druhých stále víc. Ať sedím, ležím, chodí- přemýšlím stále nad stejnýma věcma.Ubližuju druhým, a ikdyž vědomě tak nerada.To, co bych před pár dny odmítla bych opět teď brala.Okej, vím, že nevím, co chci.Všude je zmatek.V mojí hlavě, v mojim srdci.Smíšené pocity, rychlá rozhodnutí, tak a jak, a kdo a vůbec proč..Ve mě už se delší dobu ukrývá prázdno, prázdný místo, který jen tak nikdo nezaplní.Jednou to cítím tak a po druhý jinak, ale stále se ve mě ještě ukrývá ten pocit potřeby.Potřebovat ho, ale já už nechci, v mojí hlavě už to nechci a srdce?Na to už nehraju..Potřebuju hodně věcí, ale žádná se týhle nevyrovná.Pořád jsem tu, a pořád se ještě ze mě odráží ta láska..že by to byly poslední kapky, a nebo to stále pokračuje..Kdo ví. Je zvláštní, že vím, že děláš chyby (tak jako je dělám já) vím, kdo jsi a co říkáš, a co pro mě děláš- pořád tě mám hodně ráda.Pořád jsi člověk, na kterýho se zapomenout nedá.Ať je to v jakémkoliv stádiu, ve mě už ten pocit zůstane.Je to už jen na mě, jak to v sobě potlačím a jak tobě to dám jasně najevo.Nechci, nebudu to dávat navrch a předhazovat to tolik jak mě tak tobě..Škodilo by to, zas by tu byly naděje na nový začátky, na pokračování hezkejch věci a já teď hned nechci, pořád mi v tom něco brání.Byla jsem dřív jiná, cejtila jsem věci citlivěji k problémům nepřistupovala tolik lhostejným způsobem.Teď už je to jiný.Hodně toho je jinýho, ale tohle je důležitý..Ovlivňuje to dost věci, který nechci aby dopadly, tak jak nejspíš dopadnou.Ale co na tom sejde, život jde dál.Poznávám měsíce, co roky noví lidi a každej v nás něco nechá.Tyhle věty nemám ráda, protože se to jen lehce napíše.Ano, někdo nám dá víc, někdo míň, pro někoho srdce bije míň, pro někoho víc, pro někoho by se i zastavilo..Je jasný, když tohle všechno píšu, tak asi bije víc..Lidi se s tímhle vypořádávají různě.Je to začarovanej kruh, pohnu se od toho, bolí to..Jsem v tom, cítím to, ale jen chvílu pak to odejde, pak příjde a je to zas tak jak je...a at už to je jakkoliv, pořád je tady zákon potřeby.Potřeby člověka, jeho povahy a jako osoby samotný.A už je jen na nás kam půjdou naše pocity..moje jsou splašený, proto je budu držet, co nejdéle hluboko ve mě.Asi by ublížily..
A já se ode dne ke dni více ujasňuji v tom, že mít někoho rád, doopravdy rád je snad víc, než někoho milovat..
napsal/a: Music-Anett 20:52 LinkKomentáře
Lajly. 07.05.2009 20:17:39
moje řeč.. takhle jsem se ještě před pár dněma cejtila taky.. nenapsala bych to líp.Úžasný
