Hip-Hop pro Vendu... 03.Říjen 2008
Česká hiphopová scéna začala vznikat na začátku 90. let, okolo roku1993 se datují první pokusy skupin jako PSH ( Peneři Strýčka Homeboye)a WWW, které tu natočily několik demokazet, které rozpůjčovali mezi svékamarády, a tím to začalo. Mladí lidé začali jezdit pryč, do Německa,hlavně do Berlína, kde je totálně ohromil fenomén grafitti. V tu dobubyl Berlín nejpomalovanějšíé město na světě, pomalovanější než NewYork. A proto i kořeny českého hip hopu jsou v tom grafitti, protožetenkrát to tady tím malováním začalo. Ty první skupiny, to byly skupinylidí, kteří zároveň hráli a zároveň malovali. Důležitý moment byl vroce 1996, kdy tehdejší label Polygram upsal skupinu Chaozz a udělaltak vlastně první velký boom českého hip hopu. Najednou se jakoby Češidozvěděli, co to je hip hop, protože jim to zprostředkovala českákapela. Spousta teenagerů, kteří by jinak poslouchali třeba disco, senajednou našla v tom hip hopu a od té doby to z tohohle pohledu jdejenom nahoru...
Co to vlastně ten hip hop je?Kultura volných kalhot, dresů americké NBA, marihuany, pouličníchtanečních vystoupení, barevných graffiti, gramofonů, sofistikovanépoezie, masivních zlatých řetězů, ale bohužel i bezútěšných ghettvelkoměst USA, gangů, cracku, kokainu a politiky. Tak by se dal zhrubacharakterizovat hiphop. Termín, skládající se z hip - v překladu módní,současný a hop - s významem tance a pohybu.
Coje vlastně hiphop? Jak vznikl a co zapříčinilo jeho obrovskoupopularitu? Pod pojmem hiphop si většina lidí představí hudbu - pomalébeaty (terminus technicus charakteristického hiphopového rytmu) aagresivní projev mluveného slova. Muzika je ale jen jeden z prvků,které pojem hiphop sdružuje. Je to spíše kultura a životní styl. Khiphopu se řadí mnoho dalších činností provozovaných na ulici a vevelkoměstech, tam, kde vlastně tento styl vznikl. K již zmíněné hudbě,ať už reprodukované (DJing), nebo zpěvu (rap), patří grafický projevznámý jako graffiti, akrobacie či tanec označovaný pojmem breakdance,nebo B-boying a umění napodobovat různé zvuky a rytmické hudebnínástroje pomocí úst a mikrofonu, tzv. beatbox. Hiphop se u nás dostávástále více do popředí. Zasloužila se o to hlavně česká hiphopováprodukce, která přiblížila tento, na textech vystavěný, hudební stylširšímu publiku. Většina české populace, na rozdíl třeba od zemízápadní Evropy, nedosahuje takové znalosti anglického jazyka, abydokázala ocenit texty anglicky skládajících autorů.
Kdo ho dělá
Co patří k vybavení hiphopové crew (další nezastupitelný výrazoznačující skupinu hrající hiphop, kterou nelze označit jako kapelu,protože zpravidla nedisponuje žádnými hudebními nástroji)? Na prvnímmístě je potřeba zdůraznit, že taková crew se skládá z postavy zagramofony, tzv. DJ, a z několika MC (Master of Ceremonies - zpěvák).Právě díky nenáročnosti na vybavení (v porovnání s ostatními styly) sestal hiphop tak populární. DJ potřebuje dva gramofony, tzv. slipmaty -speciální podložky na plotnách gramofonu, aby po nich desky pěkněklouzaly, speciální gramofonové jehly, mixer, sluchátka a sestavureproduktorů a zesilovačů podle prostředí, kde a pro koho crew hraje.Hiphop byl vždy doménou černých a vždy tomu tak asi bude. Důvodů jehned několik. Když pomineme pohybové dispozice, nadání k hudbě akulturní a sociální zázemí, v ghettech a uzavřených komunitách byltento projev hlavně dříve, vedle sportu, jediným způsobem uvolnění smožností využití tradiční svobody slova ke kritice společnosti.Později, po popularizaci hiphopu, samozřejmě přibyl pro mnoho lidíještě argument peněz, jejichž může být hiphop velice dobrým zdrojem. Ikdyž míra černých umělců převládá, najde se i několik bílých. Příklademtěch úspěšných mohou být Beastie Boys nebo Cypress Hill. Ti ale mnohdypocházejí ze stejných sociálních poměrů jako jejich černí kolegové, aproto nelze jejich cestu za hiphopem považovat za kdovíjaké překvapení.V americké přematerializované společnosti je komerce dovedena doextrémů, které si u nás dovedeme jen těžko představit. To, co u náspovažujeme za komerční, by v Americe označili za hluboký underground.Faktem ale je, že v Americe se díky vysoké populaci a vyšší životníúrovni obyvatel stává umělec bohem. Stačí otevřít jakýkoli americkýhudební časopis, ať už je to Rolling Stone, nebo spíše hiphopovězaměřené The Source nebo Vibe. Interpreti jsou tam využíváni převážnějako propagátoři různých značek oblečení, hodinek, bot, značek aut,elektroniky, jídla, ale i společností nabízejících služby jakotelekomunikace a stěhování. Tyto časopisy proto spíše připomínajíreklamní katalogy a jejich obsah se pod náporem reklam utápí.
