Cesta do EU
01.Duben 2007Cesta do EU
Řežte do mne.
Napište si co si o tom myslíte.
Hodno»te.
Ale proboha obsáhle.
Necra
Moje cesta do EU začala jednoho zářijového dne roku 2010.
To jsem šel jako obvykle do školy na deset, na hodinu Kanji, a přemýšlel o tom, zdali se s narůstajícími ekonomicko-národnostními problémy unie potlouká od svého začátku, či až nyní.
Za mnou se ozval podivný zvuk sirén a k blízké továrně se přiřítil hasičský vůz. Kolem továrny se zbytečně natahovaly zábrany, přes které by neprošel nikdo bez speciálních obleků. Hukot siréna se změnila na protiteroristický poplach…
Úryvky zápisů z deníku
Od posledních událostí výbuchu chemické továrny a od vytvoření koalice ¥€$ se útoky muslimských extrémistů vystupňovaly. Mnoho národů pod vlivem tohoto nerovného boje muselo uznat muslimské náboženství jakožto státní víru či hlavní státní víru a podporovat výstavbu mešit. ¥€$ pod neustálým tlakem teroristických organizací stagnuje a dle mého názoru se mnoho ze států EU odpojí poté, co jejich ekonomika dosáhne přijatelné výše a jejich obranný tah bude postavit a odloučit se od většiny teroristických hnutí tímto činem.
Mnoho z mých dřívějších cest po EU se týkalo vyjednávání mezi zástupci některých frakcí a unií, ale výsledky byly poněkud zdržující, a trvalo dva roky, než jsem si uvědomil, že jejich cílem je ukázat jen vstřícnou „tvář“ a dále vychovávat mnoho lidí v myšlenkách jednotného terorismu. Po těchto čekáních na zázrak jsem se z jednací síně stáhl a přenechal své místo někomu více ambicióznímu, pokud takový ještě byl.
Dostal jsem návrh na místo v radě pro atomovou energii, ale toto místo jsem odmítl ze strachu z nějakého odvetného útoku na jedno z nejvíce střežených míst u nás - jako obvykle jadernou elektrárnu - a raději jsem si začal užívat svého důchodu. Bylo již také na čase, nebo» mi bylo skoro čtyřicet… ,br>Ale, jak už to bývá, tak jsem po nečinnosti mnoha dnů musel něco začít podnikat, a tak jsem si založil firmu na výrobu maskáčových doplňků a oblečení. Mé konto nerušeně narůstalo, zatímco se světová krize prohlubovala a zase jako v padesátých letech minulého století se stalo módním trendem mít doma pod povrchem atomový kryt.
Mnoho lidí se o necelých dvacet let později, poté co začal jeden z nejvíce ekonomicky a energeticky náročných konfliktů, ujistilo o příhodnosti těchto krytů, ale také o nedostatečné výbavě. Válka o nerostné suroviny ustala a ti, co přežili, vkročili na svět tak prosycený různými pozůstatky po obsazích bojových hlavic, že takřka každý pátý během roku zahynul.
Nyní začínáme znovu. Ale mám špatný pocit, že mnoho z toho, co jsme znali, je nenávratně pryč, a také prostředky k jejich dosažení. Pokud věci budou pokračovat dosavadním vývojem událostí, tak nás může do budoucna čekat jen několik cest. Jednou z nich je smrt rukou islámských teroristů, druhou je rychlé zlepšení ekonomiky, snížení tlaku teroristů a postupné nové pokusy o vyjednávání, třetí je rychlý ekonomický nárůst, později ustálení a nakonec příprava na novou energetickou válku, jež už bude pro celý svět soustem posledním a naše civilizace se v mnoha svých ohledech propadne zpátky do středověku.
Někde v oblasti Vysočiny píše stařec deník.
Myslel jsem na jednu z nich, přitom se ve svém sledu začaly odvíjet všechny. Teď sám v pozůstatku mého honosného sídla sedím a čekám na konec…
Do vily přiběhne několik po zuby ozbrojených mužů a po několika gestech jeden z nich odvětí: „Da“ a rozběhnou se k ochrance onoho unaveného muže.
Budoucnost se může vyvíjet i velice nečekaným směrem.
Necra
2005
napsal/a: Necra 14:30 Link
