Člowěk je nakonec stejně wždycky sám
a není to hezké,
Ty wíš,
Yá znám..
Chwílemi takowý pocit mám,
že we šťastných chwílích je kole mne wesele,
ale jen w nouzi prý poznáš přítele..
A když nyní nouzi mám,
je kolem ticho
ten známý smích přátel neslýchám
jak tohle vlastně vzniklo?
Proč tedy mám černou hodinku
plnou ticha, tmy a prázdnoty
na papír kreslím dlouhou linku,
proč ty dobrý kamaráde neozwal ses
třeba Ty..?