Láska se stává tím více záležitostí těla, čím více o sobě prohlašuje, že je jen záležitostí duše. |
Láska je bezpodmínečný cit, ale velká láska je podmíněna tolika city, že prakticky neexistuje. 3)
4) Láska, kterou cítíme každý k sobě, není výjimečný, ale od přírody pěstěný pocit. Vypjatý egoismus naproti tomu zasluhuje výtku spravedlivou, neboť je sebeláskou vystupňovanou přesmíru. 5) Milovat znamená přát někomu, co se pokládá za dobré; a to pro něho, nikoliv pro sebe. 6) Láska rozumné bytosti je touha spojit se s druhou bytostí svého druhu, která náhodou vzruší nějaký jeho smysl. 7) Srdce se nikdy neprojeví okamžitě, skoro nikdy okamžitě nezměří, nakolik je zasaženo; dojde k tomu až později, když se krásný nebo strašný okamžik stal minulostí, když se změnil v tu zbytečnou věc, jakou je vzpomínka. 8) Láska nás nesmí zdržovat, nesmí nás uzavírat s sebou do nehybné sladkosti jediné myšlenky. Krásná láska může trvat celý život, ale nevyplní ho celej. Mám pochybnosti. Všichni mi lidé jsme nástroje na které se hraje, máme v sobě náboj smrti, rozkoše, vášně a touhy a když se vám podaří tento nástroj rozehrát, tak znějí struny temně nebo vysoko. Přes všechny pochybnosti se ale musíme pokusit je rozehrát. 10) Krása člověka ještě více zdůrazňuje jeho mravní hodnoty, avšak nemá-li jich, je pak krása jen podívaná pro oči, nikoli potěšením pro srdce. |