19.Leden 2009
Ukažte mně vašeho koně
a já vám řeknu co jste.
Kůň zná svého jezdce víc,
než jezdec svého koně.
Kůň,který nejvíce táhne,
ne vždy také nejvíce ovsa dostává.
Kůň,který ovsa dobývá,
nejméně ho jí.
Kůň,který táhne bývá bit.
Kůň má čtyři nohy a přece klopýtne.
Jezdec,který není milován koněm,
daleko nedojede.
Koně poznáš v horách,přítele v nouzi.
Sklo se rozbije,vína je nakednou málo,
přátelé také selžou,
ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách.
Upadne i kůň za sto dukátů.
Žádná hodina života není ztracená,
pokud je strávená v sedle.
Koně se nechají přivést k vodě,
ale nedají se přinutit,
aby se napili.
Kozel je nebezpečný zepředu,
kůň zezadu,ale hlupák ze všech stran.
Autor: Niatca v 11:34, |
Ty koni,ležíš tiše ve stáji.Těžce dýcháš.Kdysi jsi hnal na pole,divoký a bezstarostný.Nikdy si se necítil tak svobodný.Kdysi jsi vyhrával závody.On ví,ty víš,je čas jít.Až do konce nevěděl,jak moc tě miloval.
Autor: Niatca v 11:34, |
Do kopce nežen mě,z kopce nehon mě,po rovině prožen mě,ve stáji vzpomen si na mě.Popřej mi,pane,abych v boji našel odvahu riskovat.Mám-li prohrát,dej abych dovedl stát u cesty a pozdravit vítěze,až půjde kolem.
Autor: Niatca v 11:33, |
Pane,vidíš sám,že kůže na mě visí jak starý kabát.Horké kapky všední dřiny smyly barvu mladých let.Vydal jsem vní všechnu svou radost a všechnu svou sílu.Ted má hlava popelaví v samotě stáří.Bože můj,stojím před tebou,sám a vzpříma,stejně jako kdysi,služebník jen zbytečný,kéž stvé láskyplné ruky přijmu klidnou smrt.Amen
Autor: Niatca v 11:33, |
Když se tráva v jarním sluku zelená,a kopytům je doskoku,proč mi,bože,muí strach ochromit? Uháním a vítr mi hřívu splétá.Uháním a štěstí běží o závod,uháním a klopítám o svou radost.A přece neuniknu z vězení svých vyplašených očí,které stejně nezachití neklid rozptýlený po světě.Bože,když se mezi stébly začne plížit noc,vyslyš moje naříkavé řvaní a dej,at zaplane ve tmě jasná hvězda,která můj strach zaplaší.
Autor: Niatca v 11:32, |
24.Říjen 2008
Nasyť mne, pane, napoj mne a dej mi čistou, prostornou stáj,
když zkončena je denní práce.
Mluv se mnou, neboť Tvůj hlas mi nahrazuje otěže.
Budeš-li ke mně laskavý, budu Ti sloužit s radostí
a najdeš místo v mém srdci.
Netrhej otěžemi, prosím, nesahej po biči, jdem-li kupředu.
Dej mi čas, abych pochopil Tvůj záměr.
Nebij mne, když Ti nerozumím.
Neměj mne za nepozorného, když nesplním Tvou vůli - možná,
že sedlo nebo podkovy nejsou v pořádku.
Neuvazuj mne příliš krátce a nestříhej mi ocas,
který je mou jedinou zbraní proti mouchám a komárům.
Až poznáš, že se mé dny krátí, až Ti již nebudu moci sloužit,
můj milovaný pane, nenech mne, prosím,
hladovět a mrznout a neprodávej mne.
Buď tak dobrotivý a připrav mi rychlou, milosrdnou smrt
a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.
Autor: Niatca v 13:08, |
25.Září 2008
Dává nám všechno ,co má.Rychlost, vytrvalost, sílu.Ale plane v něm i jeho divoký duch.Byl jiskrou , která zažíhala dávné mýty.Byl chloubou králů i dobyvatelů.Byl oporou civilizace.Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny.Dodnes má v našich srdcích místo,ona pyšná krása, která nese jméno kůň.
Autor: Niatca v 19:26, |
12.Září 2008
Koně nezajímá jak moc toho víte,
dokud nezjistí jak moc vám na něm záleží.
Autor: Niatca v 07:23, |
