Jak přestat kouřit????   18.Leden 2007


Jak přestat kouřit toť otazka ... je to s zblaznění co mám dělat abych měla pevnou vůly přestat kouřit ??? Nedokažu pořád představit co bych dělala kdybych přestala kouřit .... za ty 2 roky se to stalo součástí mýho života tak že si to prostě nedokažu představit Moje denní dávka je nejmíň 20 cigaret a čím dál víc mi je hůř a hůř a nedokážu si to připustit ,i když to cíjtim čím dál víc Někdy mám pocit že že to semnou sekne ,ale prostě jdu a zapalim si i když mi to prostě už nechutná... Je to hnus ,kterej mě tak otravuje a neda se ho zbavit... Nejvíc to začalo když se rodiče rozhodli že už nejsem na základce tak budu moct snima normalně kouřit doma, měla jsem stoho radost každej mi to záviděl ,ale já toho teď hodně lituju.... a tím to začalo z 10 cigaret denně se to zvedlo na 20 cigaret a to v pouhých 15 letech ,ale naši to prostě brali že byly taky takový a že si to určitě taky přáli kouřit s rodičema... Po roce mi řekli že kouřim až moooc že bych měla přestat ale jim se to řiká ,když nemaj ani ponětí jak na tom jsem a samy to věděj že to není lehký , kouřej taky od svejch 15 let oba a nikdy to nedokázali a nebo aspoň na chvíli ,ale zase se ktomu vrátili.... A nejsou jediný co mi tohle vyčítaj a mě to mrzí ,ale mám pocit že to nedokažu. Potřebovala bych 24hodinovou podporu ,kterou bych stejnak od nikoho nedostala! A kdybych dostala tak jsou kolem mě jenom samý kuřáci a to by mě lákalo a začala bych znova. Už jsem dokázala vyláčit z jedný závislosti na ...(nebudem tzo radši hrotit) Tak si každej myslí že bych zvládla i tohle , ale ja si myslim že ne(zatim)..Mám hroznej strach že se to brzo projeví nákou nemocí ale proste mi to nedá mám svojí tvrdohlavou povahua nikdo mi to nevysvětlí ...Nenechám si do toho povídata,když už se nekdo o to snaží jde mi to jedním uchem do vnitř a druhým ven. U nás v rodině nad je doslova řečěno kuřák ...třeba je to tím že mamina kouřila v těhotensty nebo je to dedičný fakt nevim a závidim těm co maj vůly a tohle je vůbec nezajímá a nebo těm ,který sice kouřej ale nejsou na tom tak špatně jako já. Snažim se hodně jísst ale za poslední dva roky se mi váha drží na pouhejch 55kilech a to je poměrně málo... každej pořád do mě jenom hustí abych začala jíst a tak že jsem strašne hubená(já to vim že jsem a taky se snažim to změnit ale nejde to , bohužel) Ty co mě znaj tak věděj že se pořád něčim cpu ...Taky se mi pořád klepou ruce a mám horší pleť od tý doby co kouřim má to hodně na tohle vliv a nedá se proti tomu nic dělat... na jednu stránku když jsem nekouřila tak jsem pila sttrašneě málo asi tak nanjvíš pul litru denně (byla jsem hodně dehidrovaná) neměla jsem vůbec žízeň ani chuť na pití:(vodu) aleod tý doby co kouřim jsem začala pít až 2 litry denně to je jediný pozityvní s mýho kouření. Když jsem byla mladší strašne jsem odsuzovala kouření, přišlo mi to jako zbytečný ničení života a taky zbytečne utracený peníže (a že jich nebylo málo) , když jsme třeba jeli autem naši tam kouřili a já vzadu jenom seděla a zvedal se mi žaludek a začala mě bolet hlava, vždycky jsem je prosila aby tam nekouřili a oni me vždycky jenom řekli že nebudou kvuli tomu kažedejch 10 minut zastavovat a měla jsem jim to za zlý ,ale teď vim že měli pravdu. A zeď si to zažívá moje mladší sestra (10let) to samý a doufám že si bude vždycky stát za svým a že nebude tak blbá jako já a vyhne se tomu:) Přeju jí to je to chytrá holka kterou zajímmá spousta věcí.(tanec,klávesi a jiný hudební nástroje atd.) asi jako me dřív dokavaď jsem nezačala kouřit. Nechala jsem tancování, malování (vždycky byl můj sen dostat se na uměleckou školu) ale to mi za ty dva roky tak vypršelo z hlavy že když jsem měla vybrat školu tak mě ani umělecká nenapadla. A tak jsem skončila na škole která mě opravdu nebaví. Je to divný že holka jako já která má problémy sama ze sebou jde na školu , na který se má naučit se starat
a řešit problémi jiných lidí(důchodců,postižených
děti ale i dospěláků atd. třeba i drogově závislí) Byl to takovej nouzovej výběr kterýho lituju ,protože kdybych se trochu snažila tak tedkom jsem na umělecký kde by mě to strašně bavilo.

Kouřim dokavaď mam co a kolikrát pak schánim cigo po kamoších nebo prohledávám byt jestli někde neležej náky penízky nebo nezapoměla máma nebo táta cíga...A když ne tak jdu za mámou do práce aby mi naky koupila ... ona tedkom po mě chce abych kouřila ty nejlehčí co prodávaj ale mě to prostě nestačí musela bych vykouřit najednou 3! Nejdřív jsem tohle dělala s machrovinky ale po roce to přešlo na jiný stadium to na "absťák". Asi si říkátě že jsem malá pipina co to stejnak dělá jenom s machrování ale ja to tak necítím Ctěla bych to změnit ale je pozdě , kdybych nebyla naivní kráva tak to je třeba jinak .... Je to asi blbý říkat po dvou rokách že jsem závislák a vim že spousta z vás mi to věřit nebude. Ale jsem ráda že se můžu sváma podělit o tu mojí horší část mýho života a třeba se někdo zvás stoho mýho zbytečnýho povídání
ponaučí a nebo nekdo se tomu pořádně zasměje i když bych byla radši pro to 1. Mě se aspoň ulevilo když jsem se sváma o to podělila o kus mýho živůtka kterej se snažim užívat na plný obrátky i kldyž mi to pár zábran tolik neumožňuje , ale to už je jiný povídání který si zatim zanechám ve svý hlavičce. Doufam že jste se moc nenudili při tom mím povídání a apoň vám to něco dalo a uvědomili si že by jste stím neměli začínat a věnovali by jste se věcí více užitečným. A ti co jsou na tom stejně jako já nebo hůře tak přeju aby zvládli najít svojí pevnou vůly a něco stím udělali. Děkuju vám že jste vydrželi až do konce mýho povídání strašne se mi ulevilo a doufám že i vám:) Mějte se krásně a užívej¨te si života na plný obrátky ....... Podělila se sváma jedna holčina s dlouholetou přezdívkou NiCsChA :))
napsal/a: Nicscha 12:09 | Link komentáře (2)