Pravda
Úsměv můj je vkreslen smutným perem na žalostný papír, vložen do láhve,uzavřen korkovou zátkou a vhozen do širého moře, snad bude plout až na některý konec světa kde ho najde chlapec který láhev otevře, přečte si vzkaz a zjístí že ten smutek je zbytečný.. Tak se vydá do neznáma aby dohledal toho jemuž úsměv patří a vrátil jí tak nejen štěstí ale i ukázal lásku, tak jak doopravdy vypadá ... Však nestane-li se tak bude plout do té doby než se potopí na dno nejhlubšího z oceánů, a pergamen jenž střežil jeden lidský život bude rozpuštěn a zustane tak zachováno tajemství smutného člověka....
