Anděl

15.Listopad 2006

Až si na mě jednou vzpomeneš,zavři oči a zkus snít,
až tou branou jako já odejdeš,už nebudeš nic mít,
až poslední květy uvadnou a slunce se ukryje,
jejich slzy všude se rozlehnou a člověk pláč neskryje,
až poslední hvězda na zem dopadne,
vzpomínky zmizí jako prach
a pokud člověk smutku skutečně podlehne,
zůstane s námi už jen strach.

napsal/a: OiCaspik 13:47 Link komentáře (0)




Tak sem napsal dalších pár řádků do knihy mojeho života...zase jsem narazil na problem který mě táhne níž a níž...možná i ty básně co píšu jednou zakončim..nikdo je nečte...přišel sem na to že jsou o mě...že co píšu je to co se stane..že je to jako průvod...nechápu se...žeby podceňování?Asi ne...mam už toho po krk...Co je štěstí..vnucená iluze...třeba už blázním...možná se mi to jenom zdá...chce to pár facek co...třeba jednou...možná i já napsal/a: OiCaspik 13:43 Link komentáře (0)