Paulness

Kdo chce být akcionářem!

Bývalý předseda vlády, Stanislav Gross, opět ukázal, že to myslí upřímně. A dodal nám o tom nesestřelitelný důkaz.  Někteří lidé se snaží za jeho nově nabytými akciemi hledat všemožné neplechy nebo snad nedej bože revanše za jisté službičky, jež měl z pozice premiéra země poskytovat. Inu nebyli bychom to my, čecháčkové, kdybychom hned za každým úspěchem svého spoluobčana neviděli nějaké temnější pozadí. Je pravda, že postava ex-ministerského předsedy může, díky svým v minulosti ne zcela přehledným bytovým skandálkům, zavdávat k takovýmto myšlenkám příčiny. Přeci jen, ne v každém zůstal pocit, že vše bylo kolem strýce Vika a jeho kamarádíčka Roda křišťálově čisté tak, že to ani křišťálově čistější nemohlo být. Je dokonce v pořádku, že některým šťouralům začal v hlavě vrtat červíček pochybností. Jak si může koncipient v advokátní kanceláři za 3 roky vydělat takový obnos? Kdo mu probůh půjčí takový úvěr? Nebo snad Amway takovým způsobem frčí?

Nicméně já jsem si jist, že tentokráte je Stanislav Gross čistý jak čerstvě napadlý sníh. Ptáte se, kde ten hoch bere tu jistotu? To je prosté! Já prostě odmítám uvěřit tomu, že by byl bývalý předseda vlády, bývalý předseda ČSSD a v neposlední řadě bývalý předseda MSD hlupák. Předpokládám, že v momentě, když Stanislavovi v hlavně blesklo A, tj. geniální podnikatelský záměr s nákupem akcií za několik desítek miliónu v tržní hodnotě stovek miliónů, blesklo mu i B, a to že takováto transakce se neobejde bez zájmu jemu méně přejících lidí. Jestliže i s tímto vědomím podstoupil celou operaci, a to jak jsme se dozvěděli dokonce bez porady s manželkou, se kterou se prý baví pouze o kroužcích jejich dětí, dává tím jasně najevo celému světu, že on má svědomí čisté. Úplně křičí do světa „jen do mě, jen si mě prolustrujte, jen si mě proklepněte, ptejte se v bankách, ptejte se u úvěrových společností, ptejte se třeba v pekle, ale tentokrát je všechno košér“.  Přece by nebylo nic jednoduššího, nechat celý obchod v případě nutnosti  provést skrze bílého koně, jistě by se někdo ochotný našel, a ani by tentokrát nemusel pobíhat s igelitkou tisícovek po Praze, ale tím že to koncipient Gross neudělal, podal nejpřesvědčivější důkaz o své skoro až panenské nevině a čistotě. Imponují mi odvážní lidé, a Stanislav Gross je buď neuvěřitelně odvážný, nebo je úplně ....