Ze rtů tvé polibky setřu
a z těla smyju doteky,
vzpomínky roztrhané na kousky
z mostu hodím do řeky.
Slzami zhasnu svíčku
a polštáři začnu zase lhát,
jak bez tebe dokážu žít,
jak bez tebe můžu v noci spát.
Už nikdy tě neobejmu,
neuvidím tě,jak spíš,
není to pro mě vůbec lehké,
když miluju tě a ty to víš!