sedí chlapec.
Nezbylo mu skoro nic.
Jen zlomené srdce a spousta bolesti,
oči pro pláč a nic víc.
Čeká jen na ní,
jen na tu, koho tak miluje,
na tu, co mu tak ublížila,
na tu, kdo jeho srdce sužuje.
Nemůže milovat někoho jiného,
vždyť to ani nechce.
Čekání ho ubíjí,
však je to jeho poslední naděje,
naděje, co zabíjí...