Křehounká růže bez trnů,
kdo by ji neměl rád.
Čistá jak lesní studánka,
to je jen blázen snad.
Ty jsi ta růže bez trnů,
já přátelstvým Tě zahrnu.
Když budeš třeba jen chtít,
já z dlaní vodu Ti dám pít.
Když bolest a chlad Tě zamrazí,
já dám Ti léčivé obvazy.
Večer když budeš usínat,
já s láskou na Tebe budu vzpomínat.
Nedovolím Ti nikdy uvadnout,
nedovolím Ti nikdy upadnout.
V každé Tvoji slabé chvíli,
posbírám všechny moje síly.
Skloním se Ti až k nohám
a Tobě je růžičko dám.