Archiv
Přátelé

Návštěvy
basnicky nic víc
12.Březen 2009
Neslyším kroky, když odcházíš,
neslyším dech, když dýcháš,
ale slyším hlasy z tvých snů, když spíš,
slyším své slzy, co z tváří stíráš.

Nevidím tvůj úsměv, když se usmíváš,
nevidím tvé slunce, když moje zapadá,
ale vidím moře věčnosti, když ty se nedíváš,
vidím strach, se kterým tvé srdce prohrává.

Necítím tvou vůni, když tě jako růži svírám,
necítím tvůj tep, víš, tvoje teplo,
ale cítím chlad posledního alba, co uzavírám,
cítím to prázdné, bílé světlo.

Nevěřím, že někdo sám dopíše řádky,
nevěřím, že dotknou se dlaně, co právě jedna druhou pouštějí,
ale věřím, že ve vzpomínkách vrátíš se zpátky,
věřím, že dokud věřím, mám naději.

vložil: Pawliiik ¤