Jako snad všechny děcka z malých městeček i my jsme měli své fleky na koupání na březích Divoké Orlice.Tam jsme se v létě chodívaly koupat.Tato příhoda se stala v r.1982 kdy mi bylo 12let.Byl letní prázdninový večer kolem deváté a my s kamarádem Karlem jsme se rozhodli zajet se vykoupat na kolách ke splavu.Byly jsme tam za chvilku.Karlovi se však do vody nechtělo a tak se jel projet dál proti proudu.Já jsem se svlékl a sestoupil do vody.Pomalu jsem se sunul ve vodě do pasu ke stékajícímu a hřmějícímu splavu.Hups a vlezl jsem za proud padající vody.Po pár vteřinách jsem zaslechl dívčí hlas sténajícně prosíc o pomoc.Bylo to hlasité a s ozvěnou.Polekaně jsem se rozhlédl nalevo i napravo ,ale nikde nikdo.Rychle jsem prostoupil proudem vody splavu a v několika vteřinách jsem byl z vody venku.Zůstal jsem na břehu stát jako přikováný a dlouhou chvíli jsem civěl na splav.Zanedlouho přijel Karel,který se divil,že jsem bledý jako stěna.Vyprávěl jsem mu co jsem právě zažil,ale myslím,že mi neuvěřil,já však vím,že jsem opravdu slyšel dívčí nářek a dodnes si na tuto událost vzpomínám.