Vzpomínáš,

byl teplý letní podvečer, slunce pomalu mizelo za horizontem, ptáci ještě cvrlikali a žáby byly slyšet od nedalekého rybníka. Seděli jsme spolu na půdě seníku u vaší chaty, poslouchali všechny okolní zvuky a hleděli si mlčky do očí. Měla jsi flanelovou zelenorůžovobílou košilku, co Ti maminka ušila. Hrála sis s brčkem, které nám přinesla babička spolu s lahodným ovocným džusem, co jsi měla tak ráda. Byla jsi trošku nesvá a já stydlivý. Vyměňovali jsme si rozpačité pohledy při každém divném hluku a při šelesti blízko seníku jsme se tiskli k sobě.

Tenkrát jsme si slíbili věčnou lásku, že až jednou vyrosteme tak se shledáme a jednoho dne se vezmeme. Byly to krásné časy, kdy jsme si spolu hrávali na pískovišti za naší chatou u rybníka, skákali z mola do vody a koupali se spolu v rybníce, zkoušeli, jak chutná asfalt, nebo když jsem tě učil jezdit na kole. Jela jsi chvíli bez mého držení a skončila jsi v křoví. Ošetřoval jsem Tě tehdy s velkou péčí a starostlivostí, protože jsi pro mě byla vyjímečná. Těšil jsem se za každé naší společné chvíle....
Chodili jsme za "Rákosníčkem" - starým panem Šebestou, zarytým místním rybářem a radovali se s sním z každého úlovku, poslouchali jeho vyprávění z vojny a jeho mladých let a čichali k té pestré škále dýmkových tabáků, co rád kouříval. Ležely vždy na polici vedle okna, z něhož byl nádherný výhled na rybník. Vždy nám říkal, že z nás bude dobrý páreček....

Byla to krásná dětská láska, a ačkoli nám bylo teprve šest let, nikdy na ní a na Tebe nezapomenu! Byla jsi mou první opětovanou i "naivní" láskou. Jsem rád, že jsem jí prožil a ačkoli chatu na Velkém rybníce již Tvá rodina nevlastní, je již vhodný čas a prostředky k tomu, abych se pokusil Tě najít a po těch dlouhých letech vidět. Věřím, že Tě poznám, protože na Tebe často vzpomínám, jsi mi vryta do paměti jako jméno mě vlastní. Těším se na chvíli, kdy Tě najdu, poznám, obejmu a budeme si mít co říci. I když se za ta léta spousta věcí přihodila, doufám, že někde po tomto světe chodíš a já Tě najdu v pořádku, zdravou a živou!

Těším se na Tebe, Lenko, že se jednoho dne opět shledáme.