Autorem nejsem já,nikoliv!Autorem je můj život.Ale snažim se,aby to nebyla jedna velká tregédie =D
Tak jsem se zase po delší době rozhodla se zde podělit o pár řádků z mého úplně nesmyslného a naprosto bezvýznamného života prostého,heh...Mám za sebou čerstvý příjezd (no zase tak čerstvý už není,autobus nás v Brně vyflusnul ve dvě ráno) z té (zatím) nejlepší školní akce v mých studijních dějinách

To nejskvělejší týdenní lyžování v Alpách,ta nejskvělejší sranda,měli jsme hlavně skvělý základ,což je náš pokoj a ty nejskvělejší spolubydlící (Míša,Jíťa,Janča) a byly to skvělé perly jedna za druhou,ty nejskvělejší debaty u jídla,ty nejskvělejší nové známosti ze školy (kdybych měla vyjmenovat,bylo by to nadlouho

),ty nejskvělejší masáže od Míši,ty nejskvělejší držkopády,ty nejskvělejší večery a s nimi souvisí ty nejskvělejší hlášky - "To je jak jeřáb" (myšlen tím chrápající Kuba) ,Míšina úvaha o koulích matikáře,Šimákův rozhovor s uraženou němkou (...) I přes virózu,která se nám malinko šířila po chatě to bylo vážně excelentní (stejně každého,teda skoro každého viróza skolila maximálně na dva dny) Velký (srdeční) zážitek,ach!
komentáře (0)
« Domů | Přidej komentář