Už je zase noc a já z okna hledím,
co tím sleduju vlastně nevím,
dívám se na hvězdy, které tak září,
stejně nádherně jako úsměv na tvé tváři,
kdyby tak šly vrátit ty chvíle,
ty který působily tak mile,
dívala sem se na tebe a ty na mě
a cítlili sme se náramně..
ach to byly časy…
lásko kdepak jsi?

Moji bolest nevidíš,
ani neslyšíš..snad nechceš,
nebo o ničem nevíš…
proč už mi nezavoláš?
Neřekneš jak rád mě máš?

Najednou sem prázdná,
necítím se šťastná,
zbyla jen vzpomínka,bolestivá,
ale i krásná přesně jako hvězda jasná,
co ted právě z nebe padá,
Mám si něco přát?
Chtěla sem říct,
abys mě měl zase rád…
já ale vím že to nejde…
doufám jen,
že mě ta bolest časem přejde…..