Nekoukej...ČTI...Přemejšlej
For ondra 17.Leden 2022
(Cestou se mnou...)
Cestou se mnou šel fet, i chlast.
Potkala jsem faleš, nezdar, i slast.
Ve věci, které teď jenom bolí,
a snažit se na to zapomenout?
Špatně rány se hojí.
Je to láska v obojí.
Je to ruleta, co na zelený mě podělá,
a zelená, co na tváři úsměv mi udělá.
Cesta, co zdá se mi spíš prokletá,
i přesto nádherná, ta mrcha prašivá.
Vzbudil si mě se slovy: "Peťulo, musíš do školy!"
Řekla jsem: "dnes ne!". "Musíš! O tom už jsme mluvily."
Celou cest, ty šel jsi se mnou. Poslouchal ty dětský kecy.
Tahal mě za ruku, jak fakana, a to´s nemusel přeci.
Mohl ses otočit, a říct: "Já na tebe už seru.
Myslím to s tebou dobře, ale asi nemá to cenu."
Ale ty si to neřekl.
Ty...
2x:
Šel si se mnou, a nemusels.
Brals mě se vším, a nemusels.
Postaral ses o mě, a nemusels.
Tahal si mě ze dna, a nemusels.
Jediný ty, ve správnou dobu, si přišel.
V tu dobu, jako jediný ty, si mě snášel.
To nechtělo se mi chodit do školy, a ani makat.
Bavilo mě užívat si ničeho, a na zázrak čekat.
Odvezl si mě na místo práce, a zase večer vyzvedl.
Ty sis nezasloužil, aby takový člověk tě podvedl.
A já podváděla. Chovala jsem se, jak kretén.
Pamatuju, jak sis pučil 3 hadry na moje osmnáctiny.
jak ses kvůli mně kolikrát přetrhl pro moje viny.
I přesto snažil ses, aby pomohl si mi.
(Pamatuju...)
Pamatuju, jak sehnal si mi byt.
Jak přál si, aby bylo mi líp.
Jak si mě vzal k sobě, i přes veškerou tu zlost v sobě.
Jak bylo tenkrát mně, bylo i tobě.
Ty...
Šel si se mnou, a nemusels.
Brals mě se vším, a nemusels.
Postaral ses o mě, a nemusels.
Tahal si mě ze dna, a nemusels.
Šel si se mnou, a za to ti dík.
Brals mě se vším, a za to ti dík.
Postaral ses o mě, a za to ti dík.
Tahal si mě ze dna, a za to patří ti dík!
Ty, i tvoje matka, jste mě tolerovali.
Nedávala jsem prachy, a vy jste mě brali.
Když každý mě nazval feťákem, a odepsal.
Ty snažil ses mě z toho dostat, a vytrvals.
Díky tobě dneska tohle zpívám.
Díky tobě mě rodina nezničila.
A tohle...tohle, to ti klidně přiznám.
Nebýt tebe, dneska už bych nedýchala.
Ondro.
Ty...
Šel si se mnou, a nemusels.
Brals mě se vším, a nemusels.
Postaral ses o mě, a nemusels.
Tahal si mě ze dna, a nemusels.
Naučils mě, že jít si za něčím, nekončí u prvního zklamání.
Naučils mě, že základ mladých lidí, je hlavně vzdělání.
Naučils mě, že drogy nevyřeší starosti. A starosti nevyřeší fňukání.
Naučils mě, že zvednout se po tisící, není nad lidské chápání.
Naučils mě, že mám na to, na co chci mít.
A že mít to, je víc, než jenom o tom snít.
Díky tobě vím, že má smysl vstávat každý den, jak zmrd, do práce.
Díky tobě o víkendu jezdím napravovat, co v sedmnácti nezvládla jsem.
Díky tobě nesjíždím lajny, a nechodím k psychošovi.
Díky tobě nejsem na ulici, a nepáchám sebevraždy.
Nepotkala sem člověka většího formátu,
a nepřestanu si vážit, že mám takového pantátu.
Jestli někdo ví, co je láska v někoho, pak já.
Jestli někdo chápe, co je pomoc druhého, pak já.
jestli někdo si někoho váží, víc než sebe, pak já.
jestli někdo umí ocenit sílu toho druhého, pak já.
jestli někdo má takového člověka jako tebe, pak jedině já-á.
Děkuji.
Děkuji, že jsi tu byl, když nebyl nikdo.
Děkuji, že jsi mě podpořil, když nikdo.
děkuji, že jsi vydržel se mnou, když už nikdo.
děkuji, že jsi vytrval se mnou, když už vážně nikdo.
Děkuji, že tu seš, a že toho pro mě tolik obětuješ.
Děkuji, že mi důvěřuješ, a že mě vždycky podporuješ.
Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou, a nemusels.
Brals mě se vším, a nemusels.
Postaral ses o mě, a nemusels.
Tahal si mě ze dna, a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dal´s mi toho ale víc,
než jde splatit."
ani sedm děkuji nestačí na vyjádření jak moc pro mě znamenáš.
Nebýt tvé pomoci, dnes tohle všechno už dávno nezažívám.
Snažil si se, a stále snažíš, ze mě udělat něco mnohem, mnohem víc.
já mám na víc a dnes už chápu, že to je to, co chtěls mi vždycky říct.
¨
Ps.: Seš pro mě víc než táta, víc než rodina, víc než přítel.
Za to vše děkuji bohu, jsi anděl, co do cesty mi přiletěl.
Ref.:
"Vždyť...Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."
Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."
napsal/a: Pimpula 01:38 |
Link komentáře (1)
New Day 09.Únor 2021
Pár datumů pro představu...
1989 Narozena. V prosinci těsně po revoluci, do čerstvé demokracie.
1991 Odložena před nemocnici v košíku. Soud. V zařízení.
1992 Do péče babičky a dědy z mámini strany.
1995 Netuším.
2005 Menza, výběrové zahraniční jazykové gymnázium. Elita národa.
2008 Dospělost. Závislost.
2010 Přepracovávání.
2015 Narození syna!
2021 Střídává péče.
Chápu v životě více než ostatní. Lidé, jako já, se měli narodit později.
Smějeme se, že dříve lidé věřily na víly, a skřítky, meluzíny v komínech. Divíme se, že to bylo před 200 lety teprve, co jsme byli tak naivní. Smějeme se my, dneska, ve světě desítky náboženství, v době samého nadpřirozena zachyceného na kameru.
Život mě nepřestane překvapovat. Mám tolik štěstí, a to je třeba mít na paměti!
Ať už se tenhle příběh bude psát jakkoliv. Jedno bude stále platit. Mám v životě nehoráznou dávku štěstí. Nevím, jestli sudička se štěstím zakopla, a vysypala mi toho do kolébky prostě kapánek moc, nebo co, ale je to nepřehlédnutelné. A to po celou mou existenci. Časem jsem tomu začala říkat "rovnováha". Je to prosté. Kolik neštěstí, tolik štěstí. Nikdy ne naopak, a vždy rovným dílem v celkovém poměru.
Vysvětlím... Příklad.
Bodová škála od nuly - nejhorší, po desítku - nejlepší.
Vyhazov z práce za 4 body. Kopačky tak 3 body. Výpověď z bytu 1 bod.
Člověk se fakt jakože minimálně cítí pod psa, pokud je tedy alespoň té optimističtější povahy. Rovnováha však naprosto realisticky ukazuje, že jasná vítězná osmička už čeká za rohem. Stačí nechat tomu volný průběh. Osmička může být nový partner na celý život, vysněná práce, vyléčení vážné nemoci, potomek, peníze. A klidně i vše najednou, po malých douškách.
Problém je, že lidé neumí přijímat štěstí. Neumí si štěstí všímat, a vážit si ho už vůbec ne. Čím více si budeme uvědomovat, a opakovat, jaké máme štěstí, tím silnějším tvorem se formujeme. A silný tvor se snadněji, a pokaždé zvedne. Má sílu bojovat. Má vůli žít, a přežít.
K uvědomění si štěstí je potřeba skromnost. Slovem díku se to vrývá do paměti účinně.
Kdykoliv je potřeba, děkuji za deset pravd, které kdybych neměla, byla bych ochuzena.
Za zdravé dítě, jeho teplou večeři, jeho spánek v měkké posteli, za možnosti, za pitnou vodu, za úsměv. Děkuji za objetí v milované náruči, za věrné přátele, za mé zdraví. Děkuji za svobodu.
Deset proto, že tři vymyslí každý, tak zaslepený je málokdo. Pět dá zabrat. Ale u sedmého, osmého, tam teprve začneme přemýšlet. Každý musí odhodit tu vrozenou sebestřednost.
Tak lehké, a přesto kdekdo to nedokáže ani pochopit, natož se to naučit používat, a využívat. A opravdu jen málokdo může přijít na to, jakou moc to skrývá.
Škoda lidí. Být málokdo, to je mnohem vyšší level. Jsem ráda, že to umím. Že to chápu.
napsal/a: Pimpula 00:27 |
Link komentáře (0)
23. pokus 23.Říjen 2013
25 let, 185 cm, kaštanové vlasy, zelené oči. 23. story, 1. zaznamenávaná...
5 dní už od 18. října 2013. Vše moc ideál, až se bojím!
14. září 2023 :D :D :D
Skoro deset let! :D
Legendární, epické, unbelievable :D
Čím začít? To je celkem jasný....:D
Dominik Fridrich, 31. 03. 2015. A to koukněte, jaký rok je dnes. Woooow....
Jak mám vyprávět o vztahu s "ideálem", když se nám narodilo, To,
co od ideálu má nepředstavitelně daleko! Takové překvapení by neočekával nikdo,
ani sám bůh, či dalajláma, a vůbec, ani sám Zeus by nedokázal, to co já s Davidem Fridrichem:.
...Kéž by jste to mohly zažít!
napsal/a: Pimpula 14:53 |
Link komentáře (0)
ja vlastně vůbec nevím 29.Prosinec 2012
Ve sví podstatě ani nevím kam mířím,
jenom vím, že se snažím,
to všechno přežít a žít tak jak si myslím,
že je správný žít pro ty druhý,
pro sny, a pro všechno co je věčný.
rodina, láska, být tak všemocný.
dopřát byť kousku cenností,
mít přátelé, co mě podrží.
Nejde žít bez lásky a chci žít bez ní.
Nevstát do práce a kéž-by vyhodili mě z ní.
uznává sebe a přírodu, příroda je mocná a já sem její dlužník.
Je tak mocná, všemocná, a já za možnost existovat sem jí vděčná.
Navždy budu jí dlužník její služebník s hnít.
napsal/a: Pimpula 07:34 |
Link komentáře (0)
puck 16.Říjen 2011
já necítím sama sebe na konci cesty, necítím sama sebe na žádné cestě.
spíš si to pořád jen myslim, a vím, že to jsou více než dlouhé tratě.
Pomrdávám vše, co konečně roztartuju,
vymrdávám s každým koho málem miluju.
Já už na to všechno seru.
Celej život se neustále za něčím ženu.
Občas i sama sebe překvapuju.
Na svoje sny nikdy nezapomenu,
ale spíš než realizaci víru v ně propaguju.
napsal/a: Pimpula 02:04 |
Link komentáře (0)
už nebude víc lidí jako ty 11.Říjen 2011
tak sem se asi znova zamilovala, říkám asi, v srdci je dlouhá mezera.
no a cooo! po tolika letech cítit, nevěřím si, ale tebou je to jako rezerva.
rezerva toho co nemohla sem nehradit, city v mezeře nahradit.
tomu už ani nedalo se uvěřit. Neříkám, že ve všem zvládnu ti věřit.
ale čas zrovna s tebou, ani nevim proč, ale nechci ho promařit.
Asi je to poprév ale věřim v nás.
možná je to věkem, možná tím,
že, že s někým de to znást.
já neumím říct miluju, ale umím to vyjádřit,
umím to vyhádřit i když to tak necítím, a to asi proto že bez tolika let bez lásky, člověk umí city napodobit.
tys prožil si víc než já, a zvládáš poznat, co v kom je.
možná to sám nevíš, ale aspoň znáš soje naděje.
Nevěřím, že život člověku špatné přeje, jen neumí zřejmě ukázat, jak správně to vlastně je.
ale to spíš člověk nepozná, když nevěří tak ani nedoufá. když si mě potkal, poznávám jak najedmou z ničeho nic rozpoznáž, co je přežitelné a co douftelné.co k tobě cítím, a o co víc síly do sebe najednou dostáváš.
napsal/a: Pimpula 09:55 |
Link komentáře (0)
stálo to za to ? (jo...skore) 10.Říjen 2011
NVážne nikdy mě nenapadlo, že potkám někoho oproti mě silnějšího.
nikdy mě nenapadlo, že potkám někoho vyjměčnějšího. For OTO
napsal/a: Pimpula 09:09 |
Link komentáře (0)
Zažila jsem věci, který nezažije jentak někdo,
prožívám věci který nezvládá chápat vůbec nikdo.
Jestli tohle je ten důvod, proč nevydržím v ničem, nikde ani s nikým- to já prostě nevím.
Nevím...proč se mi to děje, nemůžu najít člověka, co to samé prožil a přežije.
Stále hledám důvody, proč jít dál, proč žít a jak udělat aby člověk ze života se radovat.
A mě se to daří, pro všech těch sračkách v životě ukázalo mi to, že je to celkem snadný.
A serou mě lidi co to neví, serou mě lidi, co to nepochopí a nechtěj pochopit, co nechtěj žít líp. Sere mě každej co říká že nejradši by chcíp.
Serou mě proto, že je chápu. chápu to, a i přesto nedržím hubu.
píšu track o tobě, a začínám vo sobě.
Nechci tě zmást, je to pro tebe.
ale jak napsat něco čím si vlastně vůbec nejsem jistá.
Na rovinu, kejvla sem na vztah s tebou ale vůbec si tebou nejsem jistá.
Přiznávám dostala mě ta tvá tvářička hezká, ten tvůj hlas vychlastanej.
Pak to, že tě něco jen tak nevodrovná, to, že jak si soběstačněj.
Jsou chvíle kdy člověk zapomene na vše dobrý, už jen proto že v jednu chvíle příde všechno špatný.
Nevim jestli mě chápeš, ale je mi jasný, že v tu chvíli každej zapomíná na to jak s tím druhým má se dobře.
Zapomíná, jak má ho rád, a jak je mu snim vícekrát než hnusně, krásně.
Vzpomeň si když se hádáme, proč vlastně spolu pořád držíme.
A jdi dál a ne beze mě. a miluj mě, a neber náš vztah ve zlejch chvílích bezradně.
Vše co se stane, je pro něco, nikdy neber to bezceně.
napsal/a: Pimpula 08:40 |
Link komentáře (0)
pro-miss 22.Září 2011
Pro přítomnost všech těch očí,
pro ten pocit nenechat se zničit.
pro ten kolísaví tlukot srdcí,
už nikdy nechci se takhle loučit.
napsal/a: Pimpula 17:12 |
Link komentáře (0)
Svoboda stala se mi závislostí 25.Srpen 2011
Řekla jsem, že chci pracovat v jiné zemi, a že klidně s nim pojedu.
A on řekl: "vždyť jdeš do školy!"
Ten okamžik mi došlo, že 5 let musím být v blízkosti své školy, než ji dodělám.
Nikam nemůžu.
Proč mě to tak šokovalo?
Pořád hledám něco nového a du do všeho.
Žiješ jenom jendou né?
A teď poprvé se mi kříží to, co opravdu chci a svoboda.
Jediné co mě uklidně je, že je to jenom 5 let.
Já si nemůžu najít někoho pro celý život!!!
napsal/a: Pimpula 18:24 |
Link komentáře (0)
