Nekoukej...ČTI...Přemejšlej  



For ondra   01.Listopad 2011


Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."

Cestou se mnou šel fet i chlast,
potkala sem faleš, nezdar i slast,
ve věci, které teď jenom bolí,
a snažit se na to zapomenout špatně rány hojí.
Je to láska v obojí,
ruleta co na zelený mě podělá
a zelená co na tvaří usměv mi udělá.
cesta, co zdá se mi spíš prokletá
i přesto nádherná ta mrtka prašivá.
Pamatuju časy na dně i na vrchole,
kde bylo líp, to každej ať si vybere...

To bylo o mě a co ty?
Vzbudil si mě se slovy "peťulo, musíš do školy!"
řekla jsem "dnes ne", "musíš! o tom už jsme mluvily."
celou cestu šel jsi se mnou poslouchal ty dětský keci.
Tahal mě za ruku jak fakana, a tos nemusel přeci.
mohl ses ototič a říct já na tebe už seru.
Myslim to s tebou dobře ale asi nemá to cenu.
ale tys to neřekl.

Ty...
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.

Dost často už říkám si,
že si ze mě život vážně dělá prdel.
Jenom už jenom říkám si,
kdo tohle všechno živej by přešel.
v tu dobu jedinej ty si mě snášel.
v drogách, v děpkách, a tak nějak ve všem.
Nechtělo se mi chodit do školi a ani makat.
Bavilo mě úžívat si ničeho a na zázrak čekat.
Odvezl si mě na místo práce a zase večer vyzved,
ty sis nezasloužil aby takovýhle člověk tě podved.
A já podváděla. Ve smlouvách, v práchách, drogách.
Chovala jsem se jak kretén.
Pamatuju...jak sis pučil 3 hadry na moje osumnáctiny.
Jak ses moc snažil aby pomohl si mi.
jak ses kvůli mě kolikrát přetrhl pro moje viny.
Jak si mi sehnal byt.
Jak si mi přál aby s jinym bylo mi líp.
Jak si mě vzal k sobě i přes veškerou tu zlost v sobě.
Jak bylo tenkrát mě, bylo i tobě.

Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."

Ty i tvoje matka ste mě tolerovali,
nedávala jsem prachy a vy ste mě brali.
Když každej mě nazval feťákem a vodepsal.
Ty snažil ses mě z toho dostat a vytrvals.
díky tobě dneska tohle spívám.
díky tobě mě rodina nezničila.
A tohle ti klidně přiznám,
nebýt tebe - dneska bych nedýchala.

Naučils mě, že jít si za něčim nekončí u prvního sklamání.
Naučils mě, že základ mladých lidí je hlavně vzdělání.
Naučils mě, že drogy nevyřeší starosti a starosti nevyřeší fňukání.
Naučils mě, že zvednout se po tisící není nad lidské chápání.
Naučils mě že mám na to, na co chci mít.
a že mít to, je víc než jenom o tom snít.
Díky tobě vim, že má smysl vstávát každý den jak zmrd do práce.
Díky tobě o výkendu jezdim napravovat, co v 17ti nezvládla jsem.
Díky tobě nesjíždim lajny a nechodim k psychoušovy.
Díky tobě nejsem na ulici a nepáchám sebevraždy.
Nepotkala sem člověka většího formátu,
a nepřestanu si vážit, že mám takovýhleho pantátu.
Jseš pro mě víc než táta, víc než rodina, víc než přítel.
Za to vše děkuji bohu, jsi anděl, co do cesty mi přiletěl.

Ref.:
"Vždyť...Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."

Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."

Jestli někdo ví co je láska v někoho, pak já.
Jestli někdo chápe co je pomoc druhého, pak já.
jestli někdo si někoho váží víc než sebe, pak já.
jestli někdo umí ocenit sílu toho druhého, pak já.
jestli někdo má takového člověka jako tebe, pak jedině já-á.

Děkuji.
Děkuji, že jsi tu byl, když nebyl nikdo.
Děkuji, že jsi mě podpořil, když nikdo.
děkuji, že jsi vydržel se mnou, když už nikdo.
děkuji, že jsi vytrval se mnou, když už vážně nikdo.
Děkuji, že tu jseš, a že toho pro mě tolik obětuješ.
Děkuji, že mi důvěřuješ, a že mě tak podporuješ.

Ref.:
"Pamatuješ naše první setkání,
Do dnes nebere mi to chápání.
Šel si se mnou a nemusels.
Brals mě se vším a nemusels.
Postaral ses o mě a nemusels.
Tahal si mě ze dna a nemusels.
chtěla bych tohle všechno ti vrátit.
Dals mi toho ale víc než jde splatit."

ani sedum děkuji nestačí na vyjádření jak moc pro mě znamenáš.
Nebýt tvé pomoci, dnes tohle všechno už dávno nezažívám.
Snažil si se a stále snažíš ze mě udělat něco mnohem, mnohem víc.
já mám na víc a dnes už chápu, že to je to, co chtěls mi vždycky říct. napsal/a: Pimpula 11:00 | Link komentáře (1)



puck   16.Říjen 2011


já necítím sama sebe na konci cesty, necítím sama sebe na žádné cestě.
spíš si to pořád jen myslim, a vím, že to jsou více než dlouhé tratě.
Pomrdávám vše, co konečně roztartuju,
vymrdávám s každým koho málem miluju.
Já už na to všechno seru.
Celej život se neustále za něčím ženu.
Občas i sama sebe překvapuju.
Na svoje sny nikdy nezapomenu,
ale spíš než realizaci víru v ně propaguju. napsal/a: Pimpula 02:04 | Link komentáře (0)



už nebude víc lidí jako ty   11.Říjen 2011


tak sem se asi znova zamilovala, říkám asi, v srdci je dlouhá mezera.
no a cooo! po tolika letech cítit, nevěřím si, ale tebou je to jako rezerva.
rezerva toho co nemohla sem nehradit, city v mezeře nahradit.
tomu už ani nedalo se uvěřit. Neříkám, že ve všem zvládnu ti věřit.
ale čas zrovna s tebou, ani nevim proč, ale nechci ho promařit.
Asi je to poprév ale věřim v nás.
možná je to věkem, možná tím,
že, že s někým de to znást.
já neumím říct miluju, ale umím to vyjádřit,
umím to vyhádřit i když to tak necítím, a to asi proto že bez tolika let bez lásky, člověk umí city napodobit.
tys prožil si víc než já, a zvládáš poznat, co v kom je.
možná to sám nevíš, ale aspoň znáš soje naděje.
Nevěřím, že život člověku špatné přeje, jen neumí zřejmě ukázat, jak správně to vlastně je.
ale to spíš člověk nepozná, když nevěří tak ani nedoufá. když si mě potkal, poznávám jak najedmou z ničeho nic rozpoznáž, co je přežitelné a co douftelné.co k tobě cítím, a o co víc síly do sebe najednou dostáváš. napsal/a: Pimpula 09:55 | Link komentáře (0)



stálo to za to ? (jo...skore)   10.Říjen 2011


NVážne nikdy mě nenapadlo, že potkám někoho oproti mě silnějšího.
nikdy mě nenapadlo, že potkám někoho vyjměčnějšího. For OTO napsal/a: Pimpula 09:09 | Link komentáře (0)



já nevím proč  


Zažila jsem věci, který nezažije jentak někdo,
prožívám věci který nezvládá chápat vůbec nikdo.
Jestli tohle je ten důvod, proč nevydržím v ničem, nikde ani s nikým- to já prostě nevím.
Nevím...proč se mi to děje, nemůžu najít člověka, co to samé prožil a přežije.
Stále hledám důvody, proč jít dál, proč žít a jak udělat aby člověk ze života se radovat.
A mě se to daří, pro všech těch sračkách v životě ukázalo mi to, že je to celkem snadný.
A serou mě lidi co to neví, serou mě lidi, co to nepochopí a nechtěj pochopit, co nechtěj žít líp. Sere mě každej co říká že nejradši by chcíp.
Serou mě proto, že je chápu. chápu to, a i přesto nedržím hubu.
píšu track o tobě, a začínám vo sobě.
Nechci tě zmást, je to pro tebe.
ale jak napsat něco čím si vlastně vůbec nejsem jistá.
Na rovinu, kejvla sem na vztah s tebou ale vůbec si tebou nejsem jistá.
Přiznávám dostala mě ta tvá tvářička hezká, ten tvůj hlas vychlastanej.
Pak to, že tě něco jen tak nevodrovná, to, že jak si soběstačněj.
Jsou chvíle kdy člověk zapomene na vše dobrý, už jen proto že v jednu chvíle příde všechno špatný.
Nevim jestli mě chápeš, ale je mi jasný, že v tu chvíli každej zapomíná na to jak s tím druhým má se dobře.
Zapomíná, jak má ho rád, a jak je mu snim vícekrát než hnusně, krásně.
Vzpomeň si když se hádáme, proč vlastně spolu pořád držíme.
A jdi dál a ne beze mě. a miluj mě, a neber náš vztah ve zlejch chvílích bezradně.
Vše co se stane, je pro něco, nikdy neber to bezceně. napsal/a: Pimpula 08:40 | Link komentáře (0)



pro-miss   22.Září 2011


Pro přítomnost všech těch očí,
pro ten pocit nenechat se zničit.
pro ten kolísaví tlukot srdcí,
už nikdy nechci se takhle loučit. napsal/a: Pimpula 17:12 | Link komentáře (0)



Svoboda stala se mi závislostí   25.Srpen 2011


Řekla jsem, že chci pracovat v jiné zemi, a že klidně s nim pojedu.
A on řekl: "vždyť jdeš do školy!"
Ten okamžik mi došlo, že 5 let musím být v blízkosti své školy, než ji dodělám.

Nikam nemůžu.

Proč mě to tak šokovalo?

Pořád hledám něco nového a du do všeho.
Žiješ jenom jendou né?
A teď poprvé se mi kříží to, co opravdu chci a svoboda.
Jediné co mě uklidně je, že je to jenom 5 let.
Já si nemůžu najít někoho pro celý život!!! napsal/a: Pimpula 18:24 | Link komentáře (0)



Jak to dopadne   16.Srpen 2011


Je toho moc pro tenhle svět a moc na tebe, jako na každého znás.
Jsou momenty jako třeba teď, kdy vypusť svět, ať život jde ti snáz.
Jsou to okamžiky, které čekáš a místo nich příjdou jiný,
při kterých stroskotáš, i když na svět jiným pohledem se podívají.
Ty pohledy nejsou vždy jasné, a naše úmysli nejsou vždy tak lehké, jak se zdá. napsal/a: Pimpula 01:16 | Link komentáře (0)



do pekla a zpět   09.Srpen 2011


Potkala sem boha,sestoupil zhora.
Přímo dolů a ještě níž.
Prohlédnout si svět na zemi ani nestačíš.
chce to víc, mnohem více,
vidět rub i líc, třetí stranu mince.
Život není vo tom potkat prince,
ale hlavně se z něho nedostat se do blázince.
Není vo rodině, přátelých, ani prachách.
Cítíš se nevinně, makáš, šílíš ale čekáš.
Že to příde, a vono to příde, ani nevíš co..
tak snad někdy příště, příště určitě chcípneš, to je to.
Co...čekáš snad víc, nebe či peklo...
bůh si prohlíd konkurenci, všude prázdno,
ticho, jen ďáblovo smích, cos čekala mrcho,
cos čekal zmrde. vyjebávaj s tebou všichni,
po smrti táhneš ledatak doprdele.
Bůh je jen pro živí, mrtví sou mrtví v hrobech v rakvích, už dávno v držce všech těch červotočích.
Přiznej si to, když už nad kamenem svího táty stojíš. Copak ty to nevíš.
Není pod zemí ani v nebi. Není nikde! Dostali ho skřeti. Příroda je mocná a všechny si bere. Bůh ten na nás už dávno sere, dal nám pár apoštolů, co napsali bibli...četl si ji?
Já áno, dokonalost člověka je to, co v ní je psáno.
Kázání, jací lidé kdyby byli, mír by měli.
to že bibli číst neuměli, není chyba boží.
škoda že lidi ještě nepochopili, o čem mluví kněží.
6 a půl miliardy, která kniha tohle by zvládla.
3 svět všichni dohromady, která duše by si tohle nepřála.
nejspíš ta o byla by to pro ní zrada,
zrada toho majetku, co vybudovala od samého počátku.
Co je počátek je to čas kdy adam času měl moc,
cítil se sám a chtěl někoho pro radost.
Na romanc procházce potkali strom života,
a tak nejspíš začala lidská prazdnota.
A tohle vše jen pro lidskou marnivost. napsal/a: Pimpula 13:07 | Link komentáře (0)



čekám než to příjde   24.Červen 2011


Je to pár let, co zhroutilo mi to svět,
je to každá chvíle, čekám až to příjde.
Měla jsem už dost času na tohle připravit se,
i přesto nechápu jak k pohřbu zvládnout dá dostavit se.
Je smutný, když blízký musí jít.
Po pár odchodech pořád nejde o zvyk.
Horší však poprvé tou cestou jít.
Přakonat všechen ten vztek a křik.
Pamatuju probrečené večery i noce.
Zhoršuje se to nemoc od nemoce.
snad jeho smrt proběhne hladce,
zvládá se to však těžko a trpce.
pokaždé když ho vidím,
ani nedokážu popsat jak se stidím,
to si člověk uvědomí jak ublíží leckterá věta
někoho někomu koho má člověk fakt rád.
Dala bych vše jmění světa, mít tě,
za to aby tvůj život za život bůh něchtěl dát.
sám říkal si že nidky nic nezraní tě,
Pro tuhle chvílu můžu si jen přát,
aby tvé srdce vydrželo věskerý spád.
A dál v poklidu zvládalo tě hřát,
s nemocí dědo musíš se rvát,
je to věk kdy už nejde na to srát.
Osud dokáže krást ty lidi k sobě,
sám tak zažil si své rodiče,
stát u otcovo kázaní nejde snadně,
při těch vzpomínkách. Bylo nám krásně.
Byls jedinej z rodiny kdo měl mě rád.
A miluju tě, to víš snad.
A snad s tímhle vědomím odejdeš,
bez ohledu na našich posledních pár vět.
Je to už šest let, a nejde vrátit to zpět.
Jeden člověk mi řek, máma měla by výročí.
Prosím tě, nech mě teď.
Při téhle větě podívat se do jeho očí,
bylo jak probodnout svět,
za to, že vzal mu to co bylo mu nejdražší.
chápu ten pocit, dokážu si to představit.
ztratila sem tě mockrát,
ale pořád mohla sem tě spatřit.
a teď? asi vim co cítíš, nejde to překazit.
Ale ty si silnej člověk, nejsilnější na světě.
A tvá žena? Moje babička, co stála vždy při tobě.
Celý svůj život věnovala jen tobě.
Byli jste to vy, co připravili mě do boje,
stratit vás je ale jako vytřílet poslední náboje.
Hrozně mě to mrzí, díky vám ráda pamatuju na dětství.
Nechci to zažít, prosím bože, nech je žít.
Vždyť já nikdy o nic neprosim tě,
Já nechci to zažít, prosim, vem si mě! napsal/a: Pimpula 09:34 | Link komentáře (0)


Starší články >