tragikomedie 31.Březen 2009
Mytí nádobí
Jen jsempřišla domů ze školy, už jsem byla zaúkolována mytím nádobí. Začal tedykaždodení proces přípravy k vrcholovému překonávání té hory talířu, hrnku apříborů. N, že by to převapovalo. Nasedit profi nové gumové rukavice, natočitvlažnou vodu a hurá do drhnutí. Gumové přilehavé rukavice jsem si ještě svázalana každém zápěstí pěti gumičkami, aby opravdu žádná brzy už zkalená voda,všemožnými obědy a večeřemi z celého víkendu, nemohla prosáknout v spod míchjemných čistích dlaní.
Jen co jsemdoumyla první sklenku od kakaa, zjistila jsem, že pouze rukavice vážně kpokrytí rukou, a zabránění styku kalu s kůží, vážně nestačí. Hledala jsem tedyněco ještě jineho, dlouhého a neprosáknutelného na obmotání rukou. Bohužel,vzhledem k dnešním rozsáhlím používáním mičky v „každé“ domácnosti zřejmě užnepotřebuje nikdo vyrábět nic na ochranu kyseliny ve dřezu, a tak mi nezbylonic jiného, než-li požádat o pomoc odpadkové sáčky od koše. Následovala tedydalší úprava - na konci rozstřihnout podél a opět stáhnout gumičkami.
Nyní jsemse už cítila mnohem lépe, celé moje ruce byli dokonale kryté. Tedy takdokonale, že žíly po půlhodinovém svírání gumiček spíše vypadaly, jako byzačaly proudit spíše královskou krvý, což za těchto podmínek jaksi příjemé ovšemale nebylo.
Poslednínáramně čistě vypadající talíř jsem položila hrdě na odkapávač, a blaženě,práce vykonána, sundavala obložení horních končetin. Už jsem pomalu chtělaodkráčeti do pokoje převléknouti se a jít konečně po tak úmorné práci ven, kdyžv tom odtékač vydal ne zrovna pro mě tak příjemný tón. Okamžitě mi došlo, pročmamá nádobí nejprve postupně oplachuje, než-li se pustí do samotného mytí celéhaldy mučidel. Nandavat rukavice vzhledem k mím fialovým prstům jse mi už vážněnechtělo. Došla jsem tedy pro to divné zřízení, co na nás denodenně civí nazáchodě. Přisála jsem pomůcku k otvoru na špunt, a stáhla pomalu ale siloudolů. Zvon byl opravdu účinný, o tom není pochyb, odpad pročistil dokonale.Ovšem ucpávající se humus celkem nezvládl tak dobře, nebo spíše zvládldokonale, fyzikální zákony. Obsah se vytříštil jako střela, a aniž bychdokázala rychle zareagovat, rozléhalo se vše za okamžik po celém mém čistémtěle, oblečení i ráno mytých vlasů, a samozřejmně před chviličkou „dokonalekrytých“ rukou.
Na svůjnejhorší střet s mím nepřítelem číslo jedna v kuchini asi vážně nikdynezapomenu. Každopádně ze všeho plyne ponaučení do budoucna. Když mít nádobý,tak jedině v pláštěnce, ochraných ližařských brílích, koupací čepici, nepřílišškrtivích rukavicích na gumičky, a hlavně, co nejdál od zákeřného dřezu a jehoplyvanců.
napsal/a: Pimpula 01:10 | Link
