Poslední dobou můj život byl jak jedna velká horská dráha. Jednou jsem byla neuvěřitelně štastná a druhý den sem byla smutná, zoufalá a měla jsem oči jen pro pláč. Je na čase si uvědomit to, že všechno není tak hrozný pokud nejde o život jde prostě, s prominutím, o hovnoJsem taková, že si všechny takové ty věci co se týče kluků a vztahů ke mně beru moc k srdcistrašně mi záleží na tom, aby mě ti co mám ráda já, opětovali  můj pocit a měli mě také rádi...... a v tom je nejspíše ta chyba......Od ted, se budu snažit tolik to neřešit a tak moc na vším přemýšlet.To jsem do ted dělala hodně často. Pokaždé když mi někdo řekl jen malinko něco co nebylo zrovna milé, vrtalo mi to hlavou a přemýšlela sem nad tím kde jse udělala chybu a jak jí napravit pořád jsem  přemýšlela a v hlavě mi nebloudilo nic jiného.... Ted jsem si prošla zrovna takovým obdobím:,,horské dráhy'' jeden den vše bylo úplně až k neuvěření krásný a druhý den nejvíc na prdhned sem přemýšlela nad tím kde jsem udělala chybu co dělám špatně...nikdy jí nehledám nejprve na tom druhým, ale začínám u sebeale tak to je jedno už stejně budu hledat pořád chybu první u sebe, ale to ted není nějak podstatné. Podstatné je na tomto článku to, že už se nebudu tolik utápět v bolestech a trápeních, která mám a měla jsem. To prostě k životu patří a nejsem jediná kdo takovéto problémy máTak, že od ted mě jen tak něco nerozhodí a když ostatní mě můžou jen tak házet za hlavu proč já bych je tam házet nemohla...Užívejte si života dokud můžete a važte si toho co a koho máteA těm lidem, kterých si vážíte, okamžitě řekněte jak je máte rádi, záleží vám na nich a važíte si jich