Tohle je věčná otázka na všechny naše problémy:(....Tím pádem i na ten můj:(..Proč se snažím mít někoho ráda, když ten někdo o to vůbec, ale vůbec nestojí???Nejprve jsem si myslela, že je to všechno moc pěkné a moc se mi líbilo ten pocit toho, že někdo na mě myslí a přemýšlí o mně o tom jaká opravdu jsem..Měla jsem to samé.. kdykoliv zavřu oči mám před očima jeho úsměv, krásné oči, vlasy, rty, smích, to rozumné a smysluplné myšlení, které má málokdo,to jak mě okřikoval když jsem o sobě mluvila špatně, ty jeho občas špatné nálady ...prostě jeho, okouzlujícího kluka s velkým charizmaTo všechno mi na něm příjde krásné, at je to pro ostatní dobré nebo špatné:( Moc mě to mrzí a jsem z toho dost vyřízená, je-likož jsem citlivá povaha na tohle, sebralo mě to, ani si nedovedete představit jak moocBěhem 12 hodin jsem přišla nejen o skvělého třeba i kamaráda, ale hlavně o někoho koho se si moc vážila, pořád vážím a budu si ho vážit i kdyby na mě zapomněl a nikdy se neozval.....Snad mi někdy odpustí vše co jsem udělala nebo neudělala špatně!!!!!!!!!

Jestli si to ten dotyčný přečte, chci hlavně, aby věděl že ho NIKDY NECHCI ZTRATIT