Ricky:)

Jak můžeš po mě chtít,
abych zapomněla,
ze dne na den,z hodiny na hodinu,
v pár vteřinách,
nebudou stačit měsíce,
možná roky,
až konečně dozní na schodech
tvoje kroky,
až konečně zmizíš...
ale to se nestane..nikdy...
nemohu zapomenout,
nemohu nemilovat.
A ty po mě nemůžeš chtít,
abych se zvedla a dál chtěla jit.
Chci jen vrátit čas,
na ten první den,
na procházku parkem.
Nemůžeš po mě chtít,
abych zapomněla,
jinde lásku našla.
Neznáš mě,nevíš kdo jsem...
jsem tady a přece nejsem...
Znám lásku,krásu,snění,
ale neznám tebe!
A co ještě neznám?
Neznám sebe...!
Chtěla bych jít,
jen tak se rozběhnout,
a zapomenout na trápení,
jen tak utéct,
běžet travou,
ležet,jen tak ležet,
s rukama za hlavou,
zapomenout na vše,
zapomenout na to¨,jak mi bylo krásně,
zapomenout na ten jediny polibek,co jsem ti dala,
zapomenout na jediny rtů dotek.
Neznat tolik krásy,
co je na světě,
neznat dvě slova...
neříct je...
a přece musím:
MILUJU TĚ!