Je mi hrozně...mám ted takový divný stavy...je to jako bych byla někde sama,ale kolem mě bylo plno lidí...ostatně...ten pocit znám...a dobře...kolem mne je plno lidí a já si připadám sama..ono totiž nebýt sama eznamena mit kolem sebe lidi...nebýt sama pro ěmě znamená bt s tebou...ale i kdybych byla ted,v tuto chvíli s teobu...nevím jestli ty bys byl se mnou...nevim kdo too chápe a kdo ne...a je mi to docela jedno...
Strašně mi chybí tvoje ohnivé,hnědé oči...tve rty,které hltaly ty mé...tu noc,jako ničí před tím ani po tom..snad se nekdy domluvíme...a sejdeme se...jinak můžu jít rovnou zkočit z mostu...život pro tebe bez tebe by byl asi jako tělo které nedýchá....Chci Z5 ten pocit,že můžu klidně usnout,že jsem v bezpečí...chci cítit znova tvoje ruce...chci se tě dotýkat...pořád dokola si čtu,cos mi napsal,a řemýšlím nad tím,jestli to opravdu bylo ze tveho srdíčka...znam ě tak málo,a přece tě tolik mluju,že nechápu,jak je to vůbec možné...sama sobě nerozumim a chtela bych rozumnet tobě...neni to ubohe?ne,je to prirozena vlastnost kazdeho cloveka...kdo pochopi,že nejdřív musí pochopit sam sebe aby mohl rozumnet ostatnm.ten je na nejlepsi ceste k šílenství...protože snažit se chapat sam sebe je nad lidske síli... V tuto chvíli,kdybych byla s tebou,mam jedine přání...chci abys me libal...tak jako tu noc...stane se to jeste nekdy??