Když listí měkce dopadá na zem,
padá ze stromů,
já odcházím domů,
tam kde je má zem.
Tam si stál,
a na mne se díval,
za tebou listí listí na stromech,
pod tvýma nohama svěží mech,
a teď listí na zemi,
mech dávno pryč,
tys odešel,
jsme teď kažkdý sám,
na světě oba sami,
kde je ten čas,
kdy na světěpro nás,
nebylo nic,
nic víc,
než pro mě ty
a pro tebe já...