Strýček Jiří přijel! Čekala jsem, že se bude zlobit kvůli těm policajtům a pánům z Prahy, ale strýček se usmíval a řekl tatínkovi, že to Bublifuk smáznul a nic nebude. Tatínek se uklidnil a pak mi se strýčkem oba domlouvali, že příště nesmím nikomu nic říkat. Řekla jsem, že policajtům se přece musí říkat pravda. Strýček Jiří se smál a říkal, že jsem ještě naivní a že si mě vezme do učení, abych viděla, že čím víc se lže, tím víc prachů člověk má. Tatínek vrtěl hlavou a říkal, že se nic nesmí přehánět a nějaký krejčí je prý toho jasný důkaz. Strýček říkal, že ten krejčí je debil a že kdyby strýčkovi zaplatil jako ostatní, tak se mu nic nestalo. Strýček pak taky řekl, že se šibaly zatočí po bolševicku a šli jsme si hrát.
Večer jsem byla šťastná - neumřela jsem a strýček mě dneska tak zachraňoval, že si zase nemůžu sednout!