Samota 16.Srpen 2005
Jsem sama a prázdná v temné místnosti,
jsem sama a prázdná nikdo mě nehostí.
Měla jsem štěstí a slávů nadosah!
Co změní jedna chybná věc?
Co by, odhodí vás úplně na konec.
Měla jsem štěstí a slávu nadosah,
teď nemám nic jsem opuštěná jako vrah.
Možná jsem se provinila,¨
a samotu si zavilnila.
Co ale, teď dělat mám?
Vím,že za svůj stín se neschovám.
Sama vše napravit teď musím,
kolikrát to ještě zkusím?
Sama sebe se pořád ptám,
proč člověk musí zůstaat sám?
Měla jsme spousty přátel a kamarádů,
vždy dokázali dát mi dobrou radu.
A teď se ptám, kde je všechny mám.
Proč sama a prázdná zůstávám?
Jsem sama a prázdná v temném pokoji.
Ani ten nejhorší člověk o samotu nestojí.
Já sama jsem opuštěná jako kůl v plotě,
ale i na ten kůl občas skočí kotě!
Samota a strach do mě neustále naráží,
jsem jako nabourané auto v temné garáži.
Veliké slzy po mé mladé tváři stékají,
a krásu a mladost mi smývají.
Asi se to už nikdy nezmění,
dál budu žít ve smutku a zapomění.
Každý na světě zapomene že jsem žila,
snad i ten ským jsem ráda byla.
Jsem sama a prázdná a tak už zůstanu.
Už nikdy z toho smutku nevstanu!
Měla jsem život krásný a sladký,
bohužel už skončila byl tak krátký.
Tak jsem si to vše v životě pokazila
a k žití v smamotě se odsoudila.
Toto příběh smutný můj
Ty cos ho cet mě nikdy nelituj.
Lituj sebe své chyby a chování
Lítost a soucit mě už nezachrání!!!
napsal/a: S.Katusa 09:55 | Link
