Udivení 

stále však se velmi divím jak to že básnit umím, předčil sem svého očekávání um, však na vavřínech usnout nesmím, a tak kvalitu svých veršů piluji, ať neklesá mích básní úroveň však bavím se tím zároveň, a zatím cestu k múze neztrácím ale do říše snů se dobrovolně vytrácím.

Rozhořčení z FB

už mám toho fb dosti zas dohnalo mne k zlosti, dlouhou povídku sem si hrdě psal a facebook my ji sprostě vymazal jen závěr v paměti mi zanechal,a pěkně tím se mnou vydrbal.

Mánie

dnes básní skládání postihla mě mánie, tak tvořím rýmů svých roj, a nezastaví mě žádný stroj, budu pokračovat ve svém básnění dokud inspirace neopustí mě zdroj budu tvořit dále rýmů mohutný roj ať pro změnu já vydrbu ten mé zloby zdroj.

něco pro osobu co nádherné fotky fotila jí má maličkost báseň složila

tak a teď zlého fotoaparátu paní by si měla přečíst mé psaní, ať pochopí účel mého psaní a pochopí že je to jen slovní hraní a ona inspirací mou se stala za to že s fotoaparátem zle kralovala tak obětí veršů mích ona se tak stane, pro své obrázky tak ohavné lovkyní rozšířených zorniček se stala, z tmavých míst na nás vyskakovala, při fotoaparátu blesku svitu, nikdo nebyl před ní v bezpečném krytu, před objektivem jejího foťáčku neutečeš prosťáčku, kvůli pomsty velké touze fotila nás tuze dlouze odporných fotek ale stále nemá dosti drzost tvá dohání mne k zlosti, neb fotek svích mám již dosti,tak už odlož svou ohavných činů zbraň a opět jednou z nás se staň a vzpomeň na cíl své cesty, vnořit se v hutný schranzu šrum, a vydržet do slunce svitu dokud slyšíš franka kvittu.