nekonečný let
když běžíte a snažíte se dohnat něco neuchopitelného, nedosažitelného. Kdy zjistíme co je třeba mít a co nás tvoří? Narážíte do zdí vlastní omezenosti a točíte se v nevědomosti. Kde je ta hranice?
kde vezmeme materiál k základům?
Malou skulinkou v neprůchozí betonové zdi může vnikat dovnitř kyslík...může?
A osobnost se tvoří a bortí a tvoří a rozpadá a slepuje ze zbytků.
Bože dej ať ty zbytky jsou kousky něčeho nezměrného. Ať jsou to střípky vesmírů.
Někteří mají v očích takový klid. Každý pohyb prozrazuje lehkost a šetrnost.
Běžíte a snažíte se dohnat něco neuchopitelného.
Dokud se to všechno neroztříští. Projede to skrze hmotu a rozprostře do nekonečna. Splyne to s ničím a stane se to vším, jako všechno. Všechno co není jen něčím.
Některé skládanky nemají smysl. Bloumají.Zbytečně. Neexistují
Jak poznáme že jsme?
Jak zjistíme že máme smysl.
Všechno má smysl. všechno se děje z nějakého důvodu.
Všechno?
Důvody neexistují
neexistují odpovědi.
Existuje jen Vše
Existence
nemá důvody.
nemá odpovědi
pouze je.
Jak tedy poznáme že máme smysl?...
A když sedíte v otevřeném okně, a koukáte dolů nevidíte nic, jen nekonečný let bez konce.
