2.11
Naše světy jsou si blíž
když utišíš mysl tak uslyšíš
-šepoty, smích a tiché vzlyky.
hle...
Třepotá se plamen svíčky
dechem mrtvých-
na dušičky.
_________________________
Odsunu červy tak trochu bokem
ve svém vlhkém hrobě,
a těším se že už za rok
přijdeš si sem pro mě
_________________________
Jak hvězdičky v temném moři
skví se knoty svící
A každou chvíli někde shoří
další tělo spící
_________________________
Leží dva spolu
ve spadaném listí
Jak děti štěstěny
krásní a čistí.
Barvami a tóny
se jejich duše chvějí,
ač všechno mají
tak dál všechno chtějí...
__________________________
Vzbudili se po půlnoci
ve světle luny mrazivém.
Bledé tváře a ruce pavoučí
dvě díry v hlavě svět zkoumají s údivem.
Ač těla hnijící
přec na věky žijící...
Vyšli dva do světa
po krvi žíznící
__________________________
