dopoledne v sedle (různě)
znáte duši trav a víte,jak se v rose zlomí a tíhu,kdyz ji slunce unavenou k sobe pozvedne a pak k ni usta skloni...z pod kopyt kone jiskry jdou a v kazde care zvoni,dnes uz je muzete malovat po pameti,jak tahnou v poli pluh,jak s bryckou ke vsi leti...Kdo umi naslouchat z obrazu slysi rzani a dusot kopyt ve staji po klekani a vidi zretelne jak se jim chveje chripi,kdyz voni sena,anebo kvetou lipy..... dva hebke pysky dotknou se nasich dlani a pak se clovek o moudre oci zrani............ted mi tak napada..mit kone svoje nebe...nas by si vzali klidne mezi sebe......
.
.
.
..
.
utrzena kvetina zvadne......
.
.
chyceny motyl zemre v dlani..
.
.
.
da se pochopit ze prirody se muzeme dotykat pouze srdcem.............
